Vyrazili jsme do Makedonie. Z hlavního města Skopje je to necelých dvacet kilometrů k místu, kde řeka Treska, která je pravým přítokem Vardaru, vyhloubila během miliardy let třicet kilometrů dlouhý impozantní kaňon s rozlohou pět tisíc hektarů. Do něj ústí řada jeskynních systémů, z nichž některé jsou prozkoumané, některé nikoliv. V kaňonu byla zmonitorováno deset jeskyní, z nichž nejznámější je Vrelo, přičemž část, která zůstala i po vzniku přehrady nad vodou, je přístupná veřejnosti. Jedná se o jeden z největších sladkovodních jeskynních komplexů na světě vůbec. Potápěči se dostali zhruba do hloubky 240 metrů, na dno stále nenarazili.
Stěny kaňonu jsou působivé, příkré a velmi těžko přístupné. Bylo zde v minulosti vybudováno několik klášterů a církevních objektů, z nichž některé se dochovaly, z některých zůstala pouze torza.
Místo je také s ohledem na blízkost hlavního města významným turistickým lákadlem, které se především během letních měsíců zaplní davy lidí. V předjaří byla atmosféra o poznání klidnější, přesto turistický ruch funguje, je možné si půjčit kajak a vyjet na vodu, případně si zakoupit vyhlídkovou jízdu na lodi, nebo navštívit restauraci nad vodou.
V místě, kde řeka opouští sevřený kaňon, byla v roce 1938 vybudována první přehrada a vodní elektrárna v zemi. Esteticky zajímavé dílo kromě dalších úkolů, jako jsou výroba zelené elektrické energie, nebo ochrana území pod kaňonem před povodněmi chrání také přilehlý klášter svatého Andreje před velkou vodou.
Foto: Marek Síbrt
