Český svaz ochránců přírody (ČSOP) na začátku února vyhlásil na Světový den mokřadů celostátní akci s názvem „3x 30 dnů pro mokřady“. Vyzývá širokou veřejnost, aby se do akce zapojila. Zájemci si v okolí najdou mokřad a v aspoň jedné ze tří etap budou pozorovat, co zajímavého v něm a v jeho okolí žije.
„Klimatická změna přináší dva fenomény, na které nejsme připraveni – sucho a lijáky. A právě mokřady velké i malé nám mohou se zmírněním následků, které přinášejí, účinně pomoci. Mokřady však z naší krajiny dlouhodobě mizí. A s nimi i jejich obyvatelé, mnohdy vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů,“ vysvětlili ochránci.
Světový den mokřadů každoročně připadá na 2. února. Datum označuje podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva z roku 1971. Dnes má Ramsarská úmluva 172 smluvních stran, tedy států, které se k ní připojily.
Každá z nich je povinna zařadit alespoň jeden z mokřadů na Seznam mokřadů mezinárodního významu, který úmluva spravuje, a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Seznam v současné době čítá více než 2 400 mokřadů o celkové rozloze 2,5 milionu kilometrů čtverečních. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od roku 1990 a v seznamu má zapsáno 14 mokřadů.
Jsou mezi nimi rybniční soustavy (např. Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky), říční nivy (Litovelské Pomoraví, Mokřady dolního Podyjí), rašeliniště (Šumavská rašeliniště, Krkonošská rašeliniště), a dokonce ojedinělý podzemní mokřad – Podzemní Punkva. Ohrožený ekosystém Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně světově nejohroženější ekosystémy.
Od roku 1900 celosvětově zmizelo 64 % mokřadů, v České republice až 80 %. Jsou důležité nejen pro přírodu, ale také pro lidi, a to mnoha způsoby. Poskytují životní prostor pro rostliny a živočichy, zabezpečují jídlo a čistou vodu, chrání pobřeží, fungují jako přírodní houba proti záplavám a ukládají oxid uhličitý, čímž přispívají k regulaci změny klimatu.
Úbytek a degradace mokřadních biotopů má negativní vliv na ptáky. V případě mnoha vodních a mokřadních druhů pozorujeme od 80. let minulého století významný pokles jejich počtů. Uvádí se, že za posledních 40 let jsme přišli o 75 % vodních ptáků.
