Česká inspekce životního prostředí každoročně provede zhruba stovku odběrů povrchových či podzemních vod a dvě stě kontrol neplánovaných, přičemž mezi nejčastěji prověřované patří provozy s odběrem vod pro provoz malých vodních elektráren (MVE) a pro účely umělého zasněžování.
V nejnovější zprávě inspekce stojí, že z dosažených výsledků kontrolní činnosti v letech 2015 – 2023 nelze u nadlimitních odběrů vod odvodit klesající či rostoucí trend. Podle inspekce lze konstatovat, že na zvýšení výskytu tohoto negativního jevu má do určité míry vliv sucho.
„Problematičtí jsou zejména ti provozovatelé MVE, kteří v období sucha přes vyhlášený zákaz odběru vod odebírají do náhonů k derivačním MVE veškerou vodu z toků. Tímto jednáním může docházet a někdy bohužel dochází k obnažení koryta toků a úhynům vodních živočichů, kteří na rychlou změnu v toku nestihnou zareagovat,“ uvedla inspekce.
Při provozech MVE se inspekce setkává se špičkováním, které vysvětlil Radek Tonner, vedoucí oddělení ochrany vod ČIŽP. „V krátkých časových intervalech je okamžitě zastavena voda v toku a po naplnění nadjezí je veškerá nashromážděná voda jednorázově vypuštěna na turbíny. Tento jev je velmi negativní jak z pohledu zachování základních biologických funkcí vodních toků, tak z pohledu dalších uživatelů vod,“ řekl Tonner.
Dlouhotrvající problém inspekce zaznamenává v oblasti odběrů vod pro energetické využití v povoleních, která v minulosti vodoprávní úřady provozovatelům MVE udělovaly na celou dobu životnosti vodního díla. „Zejména u starších povolení nejsou pravidla v povoleních jasně nastavená a skutečnost, zda provozovatel dodržuje minimální zůstatkový průtok v toku, tak nemáme na základě čeho zkontrolovat. Provozovatelé si jsou této skutečnosti vědomi a často ji využívají ve svůj prospěch,“ doplnil Tonner. Od roku 2018 jsou navíc inspektoři oddělení ochrany vod vybaveni ultrazvukovým průtokoměrem, který využívají pro měření průtoků v tocích u těch provozovatelů, kteří zákon porušují opakovaně.
„Kontroly ČIŽP ukazují, že ne každý provozovatel si tuto skutečnost uvědomuje, v některých případech ji dokonce záměrně přehlíží a vítězí osobní zájem využívat vodu zejména ve svůj prospěch. Je tedy důležité, aby byl přístup k vodám jakožto našemu cennému bohatství interdisciplinární a koordinovaný, obzvláště ve specifických podmínkách České republiky,“ uzavřel odborník.