Ministerstvo zemědělství provádí od roku 2016 dva samostatné projekty, Benchmarking vlastnických subjektů a Benchmarking provozovatelských subjektů, ze kterých podle Modré zprávy za rok 2023 vyplývá, že nejvýznamnějším problémem pro odstranění nedostatků identifikovaných v rámci obou projektů je velký počet vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací.
V roce 2023 bylo u nás evidováno 8 423 vlastníků a 3 176 provozovatelů vodovodů a kanalizací. Jejich počet se oproti roku 2022 zvýšil o 270 vlastníků a 85 provozovatelů. Nárůst byl mimo jiné zapříčiněn výstavbou nové vodohospodářské infrastruktury a zvýšenou aktivitou ministerstva zemědělství při jejich evidenci.
Nejvíce nedostatků u komunálních provozovatelů
„Vysoká atomizace sektoru se projevuje negativně ve všech souvisejících procesech, včetně poskytování služeb občanům. Nejvíce nedostatků bylo opakovaně identifikováno u komunálních provozovatelů, kteří fakturují méně než 0,4 milionu kubíku vody. Tyto nedostatky zahrnují nedostatečnou finanční podporu obnovy infrastruktury, nesystematickou údržbu majetku, nižší úroveň odbornosti a nedostatečné plnění závazků vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích,“ upozorňuje Modrá zpráva o stavu vodního hospodářství za rok 2023.
Kvalita pitné vody si drží vysokou úroveň
Podle ministerstva se jeví jako nevýznamnější problém nedostatečná tvorba prostředků na obnovu vodohospodářského infrastrukturního majetku z vodného a stočného. Deficit teoretické tvorby prostředků na obnovu infrastrukturního majetku byl přitom jen za období 2016-2022 vyčíslen na více než 13 miliard. Ministerstvo nicméně upozorňuje na to, že o tom, do jaké míry je tento deficit kompenzován dotacemi z veřejných, popřípadě soukromých zdrojů, nemá dostatečné informace. Dodává však, že kvalita dodávané pitné vody vykazuje v jednotlivých letech stabilně vysokou úroveň.
Předmětem analýz projektu Benchmarking provozovatelských subjektů je kvalita poskytovaných služeb, cenotvorba a environmentální dopady. Důraz je kladen zejména na jakost dodávané pitné vody, sledování jejích ztrát, vývoj podílu nevyhovujících vzorků odebrané pitné i odpadní vody. V roce 2022 se podařilo do obou projektů zařadit data, která představují 99% podíl trhu s pitnou vodou a 99% podíl trhu s vodou odpadní. Projekt Benchmarking vlastnických subjektů klade důraz především na sledování plnění záměru dosažení co nejvyššího stupně samofinancovatelnosti vodohospodářské infrastruktury.
Tlak regulátora na špičkové služby
Průměrná cena pro vodné byla dle údajů Českého statistického úřadu v loňském roce 58,4 Kč/m3 a pro stočné 53,2 Kč/m3 včetně DPH. Nejvyšší ceny v součtu pro vodné a stočné byly v Praze (128 Kč/m3 včetně DPH), nejnižší ceny byly evidovány v Jihočeském kraji (94,2 Kč/m3 včetně DPH). K největšímu meziročnímu zvýšení průměrné ceny došlo ve Zlínském kraji (o 21,8 %) a k nejnižšímu v Plzeňském kraji (o 10,4 %).
„Při srovnání meziročního vývoje ceny vodného a stočného vyplývá, že jednotkové náklady a cena pitné i odpadní vody stále rostou. Za tímto růstem stojí kromě inflace vyšší tlak ze strany regulátora na zahrnutí veškerých náležitostí, pro zabezpečení samofinancování infrastruktury a s tím související potřebu tvorby prostředků na obnovu, kterou je nutno rovněž promítnout do ceny pro vodné a pro stočné,“ doplňuje ministerstvo.
To loni poskytlo podporu přesahující dvě miliardy korun jak na výstavbu a rozvoj infrastruktury vodovodů a kanalizací, tak na realizaci opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, která jsou určena pro zajištění a zvýšení dostupnosti pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu zejména v oblastech s nedostatkem vody a v oblastech zasažených suchem.
Foto: narodnidotace.cz