Ministerstvo zemědělství provedlo loni 31 kontrol u vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a průběžně se podle něj potvrzuje, že některé obce v pozici vlastníků vodárenské infrastruktury pro veřejnou potřebu problematiku oboru podceňují, a to bez ohledu na skutečnost, zda majetek pronajaly nebo ho provozují vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.
Negativní trend v českém vodárenství pokračuje. Část obcí stále podceňuje náročnou a rozsáhlou problematiku oboru. Potvrzuje to takzvaná Modrá zpráva o stavu tuzemského hospodářství za rok 2023. „To se v některých případech projevuje například v nastavení výše cen pro vodné a stočné ve vztahu k problematice plánů financování obnovy infrastruktury. Ministerstvo zemědělství kontrolovaným subjektům poskytuje při výkonu kontroly také metodickou pomoc, pokud o ni tyto subjekty projeví zájem. Na základě uvedených zkušeností ministerstvo zemědělství shromažďuje a vyhodnocuje podklady pro případné návrhy na zpřesňování platné legislativní úpravy,“ vysvětluje ministerstvo.
Ministerstvo zemědělství loni provedlo 31 kontrol u vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a spatřuje hlavní cíle regulace oboru zejména v těchto oblastech: dohled nad dlouhodobou udržitelností vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, zejména ve vztahu k plánu financování obnovy a jeho plnění, zvýšení transparentnosti regulace cen pro vodné a stočné, soustavné zlepšování ochrany odběratelů a získávání podkladů pro návrhy na úpravu legislativy v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a ve zvýšení ochrany odběratelů. Kontroly ministerstva byly zaměřeny zejména na plnění základních zákonných povinností vlastníků a provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.
Nedostatky se opakují
K opakujícím nedostatkům patří úplná absence nebo chybné zpracování plánu financování obnovy, nerespektování povinných náležitostí odběratelských smluv, nesoulad VÚME a VÚPE s vydanými povoleními k provozování příslušných VaK pro veřejnou potřebu, absence rozhodnutí o povolení k provozování VaK nebo absence dohod vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací. Zjištění tak navazuje na Modrou zprávu za rok 2022, ve které stojí: „zejména u malých a středně velkých obcí bývá upřednostňována cena pro vodné a stočné, jejíž výše bývá významně nižší než hodnota celkových nákladů vynaložených na provozování a obnovu, což vede často k neúplným nebo zkresleným hodnotám uvedeným v kalkulaci ceny, respektive následně v porovnání všech položek kalkulace ceny s dosaženou skutečností.“
Počet vlastníků a provozovatelů roste
Počet vlastníků a provozovatelů v tuzemském vodárenství stále roste. Jen loni se jejich počet meziročně zvýšil o 270 vlastníků a 85 provozovatelů. V roce 2023 bylo u nás evidováno 8 423 vlastníků a 3 176 provozovatelů vodovodů a kanalizací. Ministerstvo zároveň upozorňuje na skutečnost, že nárůst byl mimo jiné zapříčiněn výstavbou nové vodohospodářské infrastruktury a zvýšenou aktivitou ministerstva při jejich evidenci.
Unikátní postavení vodáren díky mezinárodním koncernům
Největšími vlastníky vodovodní a kanalizační sítě jsou Hlavní město Praha a společnosti Severočeská vodárenská společnost a Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava. Základním výrobním a distribučním systémem pro dodávky pitné vody je Ostravský oblastní vodovod. Systém se dělí na dvě části: Kružberský skupinový vodovod a Beskydský skupinový vodovod. Centrální úpravny jsou vzájemně propojeny systémem kapacitních přivaděčů s velkokapacitními vodojemy. To vodohospodářům umožňuje v případě potřeby do značné míry eliminovat problémy s kapacitou některého ze zdrojů a zajistit vysokou spolehlivost a plynulost dodávek. SmVaK Ostrava navíc jako součást silného mezinárodního koncernu usiluje o významné postavení mezi vodárenskými společnostmi střední a východní Evropy.
Synergie se zahraničním vlastníkem se Praze vyplácí
Vodohospodářskou infrastrukturu v Praze pak má na starost Pražská vodohospodářská společnost (PVS), stoprocentně vlastněná Prahou. Vodu v metropoli distribuují Pražské vodovody a kanalizace (PVK), jejichž většinovým vlastníkem je Veolia a menšinovým Praha. PVK mají do roku 2028 od PVS majetek pronajatý. Ve spojení s pitnou a odpadní vodou hrají Pražské vodovody a kanalizace a Pražská vodohospodářská společnost klíčovou roli v udržování kvality života a environmentální udržitelnosti v metropoli.