Cílem současných prací vodohospodářů je předejít dalším škodám a zajistit průtočnost koryt toků. Kromě toho provádí prohlídky koryt, protipovodňových opatření, břehových porostů, mapují rozlivy a počítají škody. Nejvíce postiženou oblastí je Šumpersko a sídla podél toků Moravy, Desné, Krupé a Branné.
Povodí Moravy už do nejvíce zasažené oblasti přesunulo techniku a lidskou sílu. „Aktuálně máme na Šumpersku čtyři desítky těžkých strojů a strojníků, kteří s velkým nasazením odstraňují škody po povodni a zabezpečují okolí toků. Kromě mechanizace jsme do oblasti přesunuli pracovníky z méně postižených oblastí tak, aby mohli řídit práce, identifikovat kritická místa, zjišťovat škody a mapovat průběh povodně,“ popisuje generální ředitel Václav Gargulák.
Vodohospodáři sobě
Povodí Moravy se také znovu přesvědčilo, jak důležitá je vzájemná pomoc. Tu totiž nabídlo Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Labe i Lesy ČR. „Chtěl bych velice poděkovat státním podnikům Povodí Vltavy, Labe a Ohře i Lesům ČR za nasazení pracovníků a techniky do postižených oblastí, stejně tak děkuji za spolupráci zemědělcům, například ze společností Úsovsko a. s. a Bludovská a. s., kteří nám umožňují přejezdy techniky po svých pozemcích i jejich využívání jako deponií pro ukládání tisíců tun dřevní hmoty z odstraňovaných nápěchů ve tocích,“ chválí spolupráci Gargulák.
Těžká technika nyní působí v řadě lokalit. Přesná místa jsou stanovena dle vyhodnocení rizik a dostupnosti techniky. „Poškozená místa sanujeme, aby voda nepodemílala břehy, provádíme riziková kácení a odstraňujeme tisíce tun dřeva napěchovaných ve vodních tocích, těžíme naplavený materiál z míst, kde si během povodně řeky vytvořily nová koryta. Tyto zabezpečovací práce na kritických místech chceme dokončit během podzimu. Po celou dobu jsme v pravidelném kontaktu se starosty dotčených obcí, kteří jsou důležitým článkem v organizaci prací,“ popisuje Gargulák.
Největší rozsah zabezpečovacích prací aktuálně probíhá podél Moravy od Hanušovic po Bohdíkov, dále například ve Vikýřovicích, Velkých Losinách a Loučné nad Desnou či v Petříkově a Ostružné na říčce Branná. Následně přijdou na řadu opravy a rekonstrukce koryt toků a dalšího vodohospodářského majetku, které před samotnou realizací budou vyžadovat projektovou přípravu. O rozsahu škod na vodohospodářském majetku bude podnik informovat v první polovině října.
Zásadní efekt nádrží
Nádrže zcela nezastupitelným způsobem ochránily majetky a životy lidí. Na základě prvních výpočtů objemu povodňové vlny, kterou zachytily nádrže Vranov a Vír. Podle předběžných výpočtů byl objem povodně nad Vranovem více než 100 milionů metrů krychlových vody. Část objemu dokázala nádrž zachytit ve svých volných prostorech a do toku pod ní vypouštět snížené množství.
„Nástup povodně byl velmi rychlý. Během 38 hodin stoupnul přítok do Vranova z 20 metrů krychlových za sekundu až na kulminační hodnotu více než 460 metrů krychlových za sekundu. Do toku pod nádrží jsme však pouštěli v maximu jen 220 metrů krychlových za sekundu. Tento účinek byl stěžejní pro celou oblast pod nádrží až k nádrži Nové Mlýny,“ říká Gargulák.
Vranovská nádrž měla před příchodem povodně díky předpuštění zásobního prostoru 50 milionů kubíků volného prostoru, což představuje zhruba 40 % celého objemu přehrady. Stejný účinek prokázala také nádrž Vír, která nabídla volný prostor o objemu 19,5 milionu metrů krychlových. Přitékající objem podle výpočtů činil 25 milionů metrů krychlových. Klíčovou roli sehrála pro obce v povodí řeky Svratky, a to včetně Brna či Židlochovic.„Bez možnosti transformace povodňových průtoků v nádržích Vír a Brno by průtok v řece Svratce v Brně byl více než 210 metrů krychlových za sekundu. To je již průtok, který vybřežuje a zatápí oblasti jako je Jundrov, Komín či Komárov,“ doplňuje ředitel.