Cílem stavby je modernizace kalové linky čistírny, která slouží pro více než 400 tisíc obyvatel Brněnska. Vodárny díky ní ročně vrací do přírody zhruba 35 milionů kubíků vyčištěné vody. Plánovaná rekonstrukce linky kalového hospodářství vyřeší technické, provozní a kapacitní nedostatky tohoto zařízení, které je za hranicí životnosti.
Brněnské vodárny zahájily jednu z nejvýznamnějších investic v historii, která si vyžádá 3,5 miliardy. „Zároveň nám rekonstrukce umožní lepší využití energetického potenciálu tzv. kalového plynu pro výrobu tepelné a elektrické energie. Ekologickým přínosem ČOV je tedy nejen samotné čištění odpadní vody, ale i výroba energie a díky sušení kalu také snížení množství transportovaného kalu až o 60 % hmotnosti. Takto usušený kal bude materiálově a energeticky využit při výrobě cementu, a to zcela bezodpadově,“ vysvětlil generální ředitel společnosti Jakub Kožnárek.
Strategická investice
Primátorka Brna Markéta Vaňková vnímá stavební akci jako strategickou investici. „Zatímco rozsáhlá modernizace čistírny z počátku tisíciletí připravila hlavně technologie, které čistí odpadní vodu tak, aby se mohla v odpovídající kvalitě vrátit do řeky Svratky a bezpečně plnila předepsané limity, nyní se buduje kalové hospodářství. Po jeho dokončení tak bude možné spolehlivě a efektivně využívat celou projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod, která je kolem 435 tisíc obyvatel,“ uvedla Vaňková.
Projekt pomáhá financovat ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí 2021-2027, a to v maximální výši bezmála osmdesáti osmi milionů korun. „Finance jsou určeny na vybudování technologie potřebné pro odvodnění čistírenských kalů, čímž se navýší kapacita stávajícího zařízení o 8 000 tun neodvodněných kalů. Celý proces čištění by měl být postupně energeticky soběstačný, což z hlediska ochrany životního prostředí považuji za velmi důležité a potřebné,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Pomohou dlouhodobé bankovní úvěry
Podle náměstka primátorky Reného Černého koncepce rozvoje ČOV Brno – Modřice potvrdila průběžně rostoucí zatížení kalové linky a současně doporučila i možná opatření včetně zvýšení efektivnosti energetického hospodářství. V areálu čistírny budou nově vybudovány stavby a technologie související s celým procesem zahuštění kalu, jeho anaerobní stabilizací, odvodněním a sušením. Projekt počítá i s využitím kalového plynu pro výrobu elektrické energie a tepla.
Financování je zajištěno dlouhodobými bankovními úvěry, které poskytla Evropská investiční banka, Rozvojová banka Rady Evropy (CEB) a Komerční banka. Tyto zdroje doplňuje dotace ze SFŽP a vlastní zdroje BVK. V současnosti se jedná o největší projekt tohoto druhu v České republice.
26,6 milionu kubíků pitné vody
Brněnská vodárenská soustava, která zásobuje více než 400 000 obyvatel, zaznamenala druhý rok po sobě mírně rostoucí spotřebu vody. Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) v roce 2023 vyrobily 26,6 milionu metrů krychlových pitné vody, což je o 200 000 kubíků vody meziročně více. Společnosti loni rostly rychleji tržby než během předchozích let. O 300 milionů korun na 2,5 miliardy. Podle vodohospodářů je to dáno zvýšením vodného a stočného, které bylo loni meziročně o 17 % vyšší.
Vyšší zisk
Zisk společnost vzrostl o deset milionů korun na 117,5 milionu korun. Brněnskou pitnou vodu tvoří směs vody z podzemního prameniště v Březové nad Svitavou a povrchové vody z Vírské nádrže. Loňský podíl březovské vody činil 88 procent. Předloni byl podíl vody z Březové nižší, v roce 2021 zase vyšší. Podle vodohospodářů vzájemný podíl závisí na hladině podzemní vody v Březové či na tom, zda se někde stane větší havárie, nebo se někde realizují větší opravy a je třeba dočasně zvýšit podíl vody z jednoho či druhého zdroje.