Do rodiny pražských mlžítek a osvěžítek, které v okolí snižují pocitovou teplotu a prašnost a zvyšují vlhkost, přibylo další zařízení na Mariánském náměstí.
„V těch vedrech, která nás celé léto sužují, se každé osvěžení hodí. Jsem proto rád, že počet mlžítek a osvěžítek po celé Praze díky Pražským vodovodům a kanalizacím postupně navyšujeme,“ uvedl pražský radní pro oblast infrastruktury Michal Hroza.
V Praze se v současnosti nachází 32 mlžítek a 12 osvěžítek. „Při těchto na metropoli extrémních teplotách jsou vítaným místem pro turisty i obyvatele města. Téměř po celý den jedou na plný výkon,“ sdělil mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Pražané se mohou osvěžit například na Staroměstském náměstí, Újezdu, Ovocném trhu, Pohořelci, ale také u základní školy Peřinova v Řepích či u Národní technické knihovny v Dejvicích.
Ještě, než dojde k samotnému osazení mlžítka či osvěžítka, je místo vždy prověřováno z hlediska technického a urbanistického. Při technickém šetření je posuzován stav podzemní části hydrantu, tlakové poměry v konkrétním místě sítě a celková provozní vhodnost, urbanistické posouzení realizuje na žádost vodáren Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Praze pomáhají proti přehřívání vodní prvky
Také v Praze bojují s problematikou takzvaných tepelných ostrovů. Kapky emitované z „jemné trysky mlžícího zařízení“ absorbují část tepla blízkého okolí právě díky přeměně vody na páru, čímž dochází k ochlazování vzduchu (odebírání tepla). Provoz a monitoring zařízení zajišťuje digitální řídicí jednotka ovládaná prostřednictvím pevné radiové sítě PVK. V Praze byl v letech 1961 až 2012 průměrný rozdíl v teplotě mezi centrem a okolím 2,2 °C.
„Strategie města se v boji s tepelným ostrovem zaměřuje především na zmírňování příčin přehřívání městských částí. Ideální je zmírnit ohřev povrchů, například náhradou umělých materiálů zelení v podobě zelených střech či vertikálních zelených ploch a zejména výsadbou zeleně,“ vysvětlil mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Vácha.
Podle něj metropoli pomáhají také vodní prvky, u kterých je potřeba zajistit dostatečný objem vody, aby nedocházelo k jejímu rychlému ohřevu, a tím ke snížení schopnosti chladit okolí.
Vysoké teploty prokazatelně vedou k vyšší nemocnosti a úmrtnosti, ohrožené jsou zejména citlivé skupiny obyvatel a lidé s kardiovaskulárními nebo respiračními nemocemi a malé děti. Za vznikem a rozšiřováním tepelných ostrovů stojí větší absorpce a následné vyzařování tepelné energie městskou zástavbou.
Negativně se podílí teplo z automobilové dopravy, průmyslu či klimatizací nebo nedostatek vegetace či oslabené proudění vzduchu. V České republice se průměrná roční teplota v posledních 60 letech zvyšuje o 0,33 stupně za dekádu.