Josef Mladič se narodil 21.11. 1938 ve Višňové u Příbrami. V roce 1957 maturoval na vodohospodářské průmyslovce ve Vysokém Mýtě, a poté byl poslán na umístěnku na odbor vodního hospodářství KNV v Ústí nad Labem. Když si odsloužil vojnu a povinné tři roky umístěnky, vrátil se zpátky domů a v červenci 1962 nastoupil na Okresní vodohospodářskou správu Příbram.
Spolu s OVHS prošel transformací na Středočeské vodovody a kanalizace, s. p., a v roce 1993 se stal společníkem a technickým ředitelem nově vzniklé provozní společnosti AQUA Příbram, s. r. o. Do této firmy jsem jako čerstvý absolvent nastoupil v roce 1997 a řízením osudu usedl v jeho kanceláři, naproti jeho stolu.
Následovaly tři neopakovatelné roky, kdy jsem se od něj učil, stejně jako desítky lidí přede mnou, milovat tuhle práci, dělat jí poctivě a dávat do ní srdce.
Téměř čtyřicetileté kontinuum působení Josefa Mladiče v Příbrami bylo násilně přetrženo vůlí nových majitelů provozní společnosti, kteří o jeho služby ztratili zájem. Mnozí čekali, že tím červnovým pátkem v roce 2000 ztratí chuť do práce. Pepa namísto toho nastoupil na místo správce Svazku obcí VOK Mníšek, kde působil na plný úvazek až do roku 2006.
Po náhlém úmrtí jednatele Hostomické vodárenské si zařídil pracovní stůl na hostomické radnici a vzal si na několik let na starost provozování v tomto podbrdském městečku. Ani poté ho však nečekal vodohospodářský důchod. Jako odborný zástupce nebo expert pomáhal několika obcím se správou a provozováním. Ještě na setkání k jeho osmdesátinám s hosty z úřadů a přáteli z branže víc řešil aktuální kauzy, než oslavoval nebo vzpomínal na mládí.
Bylo logické, že právě Josef Mladič napsal do publikací Vodárenství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2000) a Historie kanalizací (2002) kapitoly o příbramském okrese. Troufnu si tvrdit, že díky své fenomenální paměti a znalosti vodohospodářského zařízení v okrese se při psaní snad ani nemusel dívat do archivů …
Při práci s Pepou a vedle něho jsem pochopil, že za každým jeho rozhodnutím, jednáním a činem bylo naplnění léta budovaných vizí a koncepcí, hledání logických a funkčních řešení. A to ve všech dobách a často i proti vůli těch, kteří sice věděli méně, ale měli moc rozhodovat.
Čtrnáctého června 2024 nás opustila osobnost, která se nesmazatelně zasadila o to, že desítky tisíc lidí v okresech Příbram a Praha-západ měly, a ještě dlouho budou mít přístup k pitné vodě a bezpečnému odvádění a čištění vody odpadní. A neodešel jen odborník, ale hlavně přítel se širokou náručí a velkým srdcem, vždy spolehlivý, ochotný a připravený každému pomoci.
Za všechny, kterým bude chybět a budou s láskou vzpomínat.
Jiří Paul