Ke králi rybníků

blank

K největšímu českému rybníku, Rožmberku, jsme se vypravili z vesničky Stará Hlína kousek od Třeboně od silnice spojující město s Jindřichovým Hradcem. Modrá turistická značka nás po silničce dovedla k Hodějovskému rybníku, kde jsme odbočili po žluté značce kolem rybníčku Nový u Smítky k lesu. Na křižovatce žluté s červenou dojdeme k bezpečnostnímu přelivu Rožmberku. Ten slouží v případě povodní, stejně jako tomu je u přehrad, k odvedení velké vody mimo hlavní výpusť a chrání hráz před poškozením. Svou účinnost prokázal opakovaně, kdy pomohl rybníku zvládnout extrémní povodně, jako tomu bylo například v nejkritičtějším roce 2002.

Při vstupu od bezpečnostního přelivu na samotnou hrát si nemůžeme nevšimnout aleje mohutných dubů, která se táhne přes celou hráz rybníka. Chráněných památných stromů je zde téměř 80.
Po pár set metrech spatříme drobný tok Adolfka vytékající z rybníku. Lesní cestička v blízkosti toku vede do lesního občerstvení Kocanda.

Pře koncem hráze narazíme také na křížek, který byl vybudován na místě bývalé výpusti Samice, a na jehož kamenném podstavci jsou vyryty tři do sebe zakleslé ryby. K místu se váže zajímavý příběh. V roce 1846 došlo na hrázi při výlovu k šarvátce mezi strážci rybníka a pytláky. Jeden z pytláků, kterému bylo šedesát let, při potyčce zemřel. Lidé vinili z vraždy rybáře, při pitvě se nicméně ukázalo, že mu selhalo srdce. Památník, o něhož se i nadále přes odlišnou realitu říká – Zde byl ubit pytlák pro tři kapry – byl kompletně obnoven v roce 2013.

Na konci hráze, v místě, kde rybník opouští vody Lužnice, byla vybudována vodní elektrárna. Vedle ní se nacházejí sádky a kousek dál historická bobrovna z konce devatenáctého století. Ta sloužila pro umělý odchov zvířat, o jejichž maso byl zájem, ale jejich vysoká populace v přírodě byla s ohledem na jejich působení nežádoucí.

Od počátku hráze vede silnička k vesničce Lužnice a železniční nebo autobusové zastávce. Procházka je dlouhá necelých osm kilometrů a zvládnout se dá bez problémů za dvě hodiny.

Foto: Marek Síbrt

blank blank

blank blank

blank blank

blank blank

blank blank

Scroll to Top