20 let v EU: ČR naplňuje vodohospodářské cíle

Případová studie o stavu přístupu k pitné vodě, kanalizaci a o míře znečištění vod v České republice ukazuje, že se ČR vydala správnou cestou a daří se jí naplňovat cíle, které si stanovila po vstupu ČR do EU v roce 2004, uvádí ministerstvo životního prostředí v návaznosti na probíhající Politické fórum na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) v New Yorku.

„Je zásadní, že voda není politikum a jednotlivé vlády jsou konzistentní v nastavování legislativy. I proto jsem rád, že se nám podařilo nedávno schválit novelu vodního zákona, která má zabránit podobným katastrofám, jako se odehrála na řece Bečvě a zavádíme kontinuální monitoring výpustí, což umožní velice rychle nalézt znečišťovatele. Vzhledem ke klimatickým změnám považuji za důležité vodu chránit – i proto se snažíme prosadit ústavní ochranu vody,“ vyjmenovává ministr Petr Hladík.

Členství v EU také přineslo zásadní finanční příspěvky ze společných fondů na potřebná opatření. Česku se totiž otevřel plnohodnotný přístup k evropským dotacím, a to včetně prostředků na zlepšování životního prostředí. Například prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) se od roku 2007 do roku 2020 podařilo podpořit více než 30 tisíc projektů v oblasti vody, nakládání s odpady nebo energetických úspor za téměř 200 miliard korun. V současném programovém období, které poběží ještě pět let, je připraveno přes 60 miliard korun.

Počet čistíren odpadních vod se od roku 2004 zvýšil téměř o 50 %, téměř polovina toků (48,6 %) byla v roce 2003 v kategorii velmi nebo silně znečištěné. Do roku 2023 tento podíl poklesl na třetinu (32 %). Podíl obyvatel napojených na kanalizaci dosáhl v roce 2022 87,3 % (v roce 2004 77,9 %). Podíl obyvatel spokojených se stavem životního prostředí se zvýšil z 45 % na 78 %.

„Teď je pro nás zásadní se co nejvíce snažit zadržovat vodu v krajině a adaptovat města, obce i přírodu na probíhající změnu klimatu. I z toho důvodu je dobrou zprávou, že se na evropské úrovni podařilo schválit nařízení o obnově přírody, protože přírodu už nestačí chránit, ale je potřeba ji obnovovat – tokům navracet jejich přirozená koryta, mít zdravou půdu. A stojí před námi i další výzvy jako je odstraňování tzv. nových znečišťujících látek ve vodách, kterými jsou například farmaka, mikroplasty či pesticidy,“ dodává ministr.

Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Šlo o dosud největší rozšíření tohoto společenství, kdy k ní přistoupily ještě Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Česko o vstup zažádalo už v roce 1996.  Několikaletá jednání vyvrcholila v roce 2003, kdy se o vstupu konalo referendum a byla v Athénách podepsána smlouva o přistoupení. Česko se stalo součástí Evropského hospodářského prostoru, který zajišťuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Do schengenského prostoru země vstoupila v roce 2007.