Hygienici, kteří kvalitu na vybraných oficiálních lokalitách v plzeňském regionu sledují, nikde neoznačili vodu za nevhodnou ke koupání.
Podle hygieniků má zhoršenou jakost vody dlouhodobě jen Košutecké jezírko v Plzni. Hodnocení je ale podle nich důsledkem mikrobiologických hodnot z minulých sezon. Hydrobiolog Jindřich Duras uvedl, že je voda v jezírku pro koupání výborná.
„V Plzni je nejlepší kvalita vody ve Velkém boleveckém rybníku, kde byla změřena průhlednost 3,5 metru. Po něm následují Senecký a Kamenný rybník, kde se průhlednost blíží ke dvěma metrům. Šídlovský a Třemošenský jsou na tom hůře, mají hnědý vegetační zákal způsobený rozsivkami, které jsou sice neškodné pro lidské zdraví, ale přece jen snižují atraktivitu lokality,“ vysvětlil Duras.
Teplota v plzeňských rybnících se pohybuje kolem 25 stupňů Celsia. „Nádrž Hracholusky už před asi dvěma týdny zápasila trochu s nástupem sinic, ale to přechodné nedávné ochlazení sinice zbrzdilo, takže aktuálně v celé nádrži je velmi slušná kvalita vody,“ uvedl hydrobiolog. Nejlepší kvalita je podle něj u hráze, mírně se pouze zhoršuje směrem vzhůru po nádrži, proti přítoku.
„V Butově je průhlednost pouze jeden metr, ve vodě je hnědý vegetační zákal rozsivek, kterého se nikdo nemusí obávat, a sinice jsou hluboko pod hygienickými limity, takže máme velmi vzácné období, kdy celá nádrž Hracholusky je příznivá ke koupání,“ dodal Duras.
S monitoringem vodních rostlin pomohl dron
„Jsme příznivci moderních technologií, které jsme v Seneckém rybníce využili poprvé. Výsledky průzkumu jsou důležité hlavně pro správné nastavení managementu rybí obsádky,“ uvedl Martin Gregar, vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy Veřejného Statku Města Plzně (SVSMP).
Městu letos s celoročním monitoringem vodních rostlin v Seneckém rybníce pomohl tým Drony SIT. Díky malé ponorce zkoumal výskyt a druhové složení vodní vegetace. Pro město to jsou klíčové faktory pro zajištění dobré kvality vody vhodné ke koupání. V budoucnu by Plzeň chtěla technologii využít pro průzkum dalších rybníků Bolevecké rybniční soustavy.
K podvodní misi použili dronaři ponorku BlueROV2, která disponuje šesti motory, dva z nich kompenzují výšku, čtyři zajišťují rotaci a pohyb. Maximální vzdálenost, kam se s ní může plout, je limitována délkou komunikačního kabelu, a ta je 100 metrů. Nejtěžším úkolem pilota bylo obkroužit rostliny tak, aby se vegetace nedostala do motorů.
Zdroj: Plzeňská drbna