Úřady ve vodárenství v roce 2023 provedly 76 kontrol, pochybení našly ve 31 případech a následně za to uložily pokuty za víc než půl milionu korun, což bylo meziročně o téměř 1,7 milionu korun méně. Informuje o tom ČTK.
Mezi zjištěnými chybami bylo například zahrnutí ekonomicky neoprávněných nákladů nebo nedodržení pravidel pro výpočet přiměřeného zisku. Nejvíce porušení cenových předpisů úřady loni zjistily v energetice a udělily pokuty za 5,5 milionu korun. Informuje o tom každoroční zpráva o činnosti cenových kontrolních orgánů za loňský rok, kterou vláda předložila Poslanecké sněmovně PČR.
Ceny může kontrolovat hned několik úřadů. Například krajské a obecní úřady a Specializovaný finanční úřad (SFÚ) můžou kontrolovat ceny v pohřebnictví nebo vodárenství. Na energetiku dohlíží Energetický regulační úřad a Státní energetická inspekce a na ceny cigaret Celní úřady. Ve všech případech cenové kontrolní orgány dohlíží na zneužití výhodnějšího hospodářského postavení.
Obor zatěžuje velký počet vlastníků a provozovatelů
Ministerstvo zemědělství od roku 2016 realizuje jako hlavní regulátor, který má hlavní dohled nad sektorem VaK, v pravidelných ročních intervalech dva samostatné projekty – Benchmarking vlastnických subjektů a Benchmarking provozovatelských subjektů, díky kterým usiluje o zvýšení transparentnosti vodárenského oboru.
Ačkoliv kvalita dodávané pitné vody vykazuje v jednotlivých letech stabilně vysokou úroveň, podle ministerstva je problémem velký počet vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, který se negativně projevuje v řadě procesů, včetně poskytování adekvátních služeb obyvatelům.
„Největší nedostatky byly opakovaně zjištěny u komunálních provozovatelů, kteří fakturují méně než 0,4 milionu metrů krychlových vody,“ informuje ve Zprávě o stavu vodního hospodářství v ČR za rok 2022 ministerstvo. Nedostatky zahrnují zejména nedostatečnou finanční podporu obnovy infrastruktury, nesystematickou údržbu majetku, nižší úroveň odbornosti a nedostatečné plnění závazků vyplývajících ze zákona o VaK.
