Po ukončení těžby mohou vzniknout jezera

Na území zbytkových jam lomu Vršany, Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina v Ústeckém kraji by po ukončení těžby hnědého uhlí mohly vzniknout nové vodní plochy nebo fotovoltaické elektrárny.

Vláda vzala na vědomí analýzu ministerstev životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu, která se zabývá využitím území několika zbytkových jam v Ústeckém kraji. Budoucností rekultivovaných území se stát zabývá zhruba sedm let. Podle analýzy je například nejvýhodnějším scénářem pro lom Vršany výstavba fotovoltaické elektrárny.

U Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina je využití potenciálu závislé zejména na plánech většinového vlastníka, Severočeských dolů. V analýze stojí, že v tomto případě je nejvhodnější variantou jezero s přirozeně udržitelnou hladinou. Podle ministra zemědělství Marka Výborného by jezero umožnilo lépe chránit území na toku Ohře pod přehradou Nechranice před povodněmi, zároveň by umožnilo lépe regulovat tok v době sucha. Stavba je podle ministra zároveň finančně výhodná. Jezero by mohlo vzniknout také v lomu Bílina. Zde se hovoří o neprůtočném jezeru s přirozeně udržitelnou hladinou. Průtočné jezero by totiž bylo dle dat z analýzy ekonomicky náročné.

Severní energetická přerušuje těžbu uhlí v lomu ČSA

Společnost Severní energetická přestává těžit hnědé uhlí v lomu ČSA na Mostecku. V dalších měsících propustí zhruba 500 zaměstnanců. Dolování se zde postupně tlumí posledních devět let. Vláda dříve rozhodla o o zachování těžebních limitů v lokalitě.

„S uzavřením lomu ČSA jsme počítali mezi roky 2024 až 2026, protože není žádná možnost zde dlouhodobě pokračovat v těžbě. Termín životnosti jsme několikrát veřejně deklarovali ve svých prohlášeních, aktuální přerušení těžby proto není nic zcela neočekávaného,“ cituje idnes.cz Gabrielu Sáričkovou Benešovou, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie, pod kterou Severní energetická patří.

Většina zaměstnanců odejde s osminásobným odstupným. „Konec těžby na ČSA je dlouho očekávaný, přesto je to událost emoční, smutná a bolestivá. Pracovaly tu celé generace. Podařilo se nám se zaměstnavatelem domluvit nadstandardní odstupné. Domluvili jsme už dříve s vládou restrukturalizační příspěvek. Takže rodinné rozpočty propuštěných horníků by měly ztrátu zaměstnání po nějaký čas finančně zvládnout,“ říká předseda odborářů Jaromír Franta. S přerušením těžby se zároveň připravuje rekultivace území. I zde by mohlo vzniknout jezero s plochou kolem 670 hektarů.