V Pacově na Pelhřimovsku se probíralo, jak se připravovat na klimatické změny v povodí vodárenské nádrže Švihov, co ukazují výsledky monitoringu jakosti a retence vody, případně jaké aktuální dotační programy lze v povodí čerpat.
V Pacově proběhla12. ledna konference s názvem Přírodě blízká opatření v povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Organizátory byli poslanec a neuvolněný místostarosta města Pacov Lukáš Vlček, radní Kraje Vysočina Pavel Hájek, ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a předseda představenstva společnosti VODA Želivka Mark Rieder.
„Vodní nádrž Švihov na Želivce je největší vodárenská nádrž ve střední Evropě, vodu z ní odebírá přes 1,5 milionu obyvatel země. A proto ji musíme chránit. Důležité je v tomto ohledu také sdílení dobré praxe. Z tohoto důvodu jsme se opět sešli s odborníky, zemědělci, starosty nebo majiteli pozemků v povodí a probrali, co už se nám podařilo, a na jakých opatřeních k zachování nejvyšší jakosti vody a zdravé krajiny v povodí se chystáme pracovat,“ vysvětlil na úvod účel konference Lukáš Vlček.
Součástí akce byla také dotační politika. Konkrétní projekty a přínos dotačních programů přiblížili starostové Miroslav Buňata z Želiva, Zdeněk Sovka z Košetic a Petr Šlak z Olešné u Pelhřimova. „V naší největší místní části Vřesník jsme vybudovali kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Celkové náklady přesáhly dvacet milionů korun, ale téměř osmnáct milionů jsme získali na dotacích od Státního fondu životního prostředí, Kraje Vysočina a společnosti VODA Želivka,“ uvedl například Buňata.
Radní Vysočiny Pavel Hájek informoval, že kraj má letos na přípravu a projekty ve vodním hospodářství vyčleněno 93 milionů. Akce proběhla pod záštitou předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Jany Krutákové. „Vodu potřebujeme všichni, bez ní to nejde. Voda z Želivky slouží nejen pro zásobování občanů, ale také průmyslu a zemědělství. Jsem proto ráda, že toto zásadní téma opět otevíráme,“ řekla Krutáková.
Přehrada a úpravna vody začaly dodávat vodu před víc než 50 lety. Stále jde o největší nádrž jak v Česku, tak ve střední Evropě. Vodou zásobuje víc než 1,5 milionu obyvatel. Stavbu si vynutil nedostatek vody pro rozrůstající se Prahu. Teď zásobuje nejen hlavní město, ale také města na Vysočině a ve Středočeském kraji. Vodu z nádrže pijí také lidé z Humpolecka, Pelhřimovska, Pacovska, Ledečska a Havlíčkova Brodu s okolím.
S rozlohou 1602,6 hektaru a objemem 309 milionů kubíků je největší vodárenskou nádrží v České republice i ve střední Evropě. Přehradní jezero má délku vzdutí 38 kilometrů a její hráz dosahuje výšky 58 metrů, v koruně měří 850 metrů. Úpravna vody má maximální výkon sedm tisíc litrů za sekundu.
Foto, zdroj: prumyslovaekologie.cz