S příchodem nového roku vstoupil v Chorvatsku v platnost nový zákon o cestovním ruchu, který místním samosprávám uděluje rozsáhlé pravomoci v regulaci turismu. Cílem je zabránit přelidnění nejnavštěvovanějších lokalit. Zákon myslí i na ochranu moře, podzemní vodu a pitnou vodu pro obyvatele. Vláda zároveň připravuje masivní investice do vodárenské infrastruktury, které mají dosáhnout až 26 miliard.
Chorvatsko patří mezi dvacítku turisticky nejvyhledávanějších zemí světa a jen za rok 2023 ho navštívilo přes 20 milionů turistů, z čehož asi 850 000 tvořili Češi. Země však dlouhodobě bojuje s obrovskými návaly turistů do některých lokalit. Vláda proto rozhodla o zavedení nového zákona o cestovním ruchu. Náporem trpí například Split nebo Dubrovník, kde je dnes už více lůžek pro turisty než pro obyvatele. Jen Split, ve kterém trvale žije 160 000 obyvatel, navštěvuje, vyjma covidových let, až milion turistů ročně.
Chorvatské organizace upozorňují, že davy turistů se negativně projevují na životním prostředí, zvlášť na kvalitě moře. Například čištění mořského dna ve Splitu aktivně podporuje v rámci společenské odpovědnosti fotbalový Hajduk, který se v létě ve spolupráci s katedrou námořních studií Splitské univerzity zapojil do úklidu mořského dna ve městě a okolí. Do vod Jadranu se ponořilo 70 potápěčů.
Udržitelný a řízený turismus
Úřady by podle zákona měly převzít více odpovědnosti a povinností při udržitelném řízení turismu. „Nová právní úprava vychází ze Strategie rozvoje udržitelného cestovního ruchu do roku 2030. Jejím cílem je vytvořit rámec pro efektivní řízení dalšího rozvoje chorvatského cestovního ruchu, a to na základě monitoringu, tedy přesně sbíraných dat a výpočtů tak, aby byla zachována udržitelnost cestovního ruchu na jedné straně a kvalita života a spokojenost místních obyvatel v turistických oblastech na straně druhé. Důležitým aspektem je i důraz na ochranu životního prostředí a udržitelnost cestovního ruchu, a to za současného zajištění konkurenceschopnosti Chorvatska ve vztahu k ostatním trhům,“ uvedlo pro Blesk Zprávy Velvyslanectví České republiky v Záhřebu.
Developeři v ohrožení?
Úřady budou moci zakázat nebo omezit výstavbu dalších apartmánů nebo bytů. V gesci budou mít i zavedení ekologického poplatků, který by však platil pouze pro turisty, kteří destinaci navštíví na jeden den. „Nově tak budou sledovány ukazatele udržitelnosti, jako je například kvalita moře, turistická zátěž dané oblasti, spotřeba pitné vody, spotřeba elektřiny, či množství nashromážděného komunálního odpadu,“ informovalo české velvyslanectví Blesk.
Opozice mluví o socialismu
Podle opozičního poslance Marina Miletiće je zákon doslova bizarní. Nikde na světě v demokratické zemi podobný neexistuje, říká opoziční politik, který zákon nazval návratem k socialismu. České velvyslanectví v Záhřebu zároveň upozorňuje, že turismus tvoří 20 % chorvatského HDP a v zájmu zainteresovaných stran jsou co největší příjmy z něj. „Lze proto očekávat, že případné kroky ve vztahu k regulaci turismu budou činěny po pečlivé předchozí úvaze, a to s důrazem na zachování dosavadních vysokých příjmů,“ dodává pro Blesk velvyslanectví.
26 miliard korun do vodárenství
Chorvatsko se také v minulosti potýkalo s velkými problémy, které souvisely se schvalováním projektů ve vodohospodářském sektoru a následnou realizací. Situace v oblasti je dnes výrazně lepší, protože mezitím byla připravena řada rozvojových projektů týkající se veřejného zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, protipovodňové ochrany a závlah. Vláda má k dispozici 26 miliard korun na modernizaci vodohospodářské infrastruktury.
Podle státní vodohospodářské agentury Hrvatske Vode je připravena řada projektů s realizací do roku 2025. Mezi největší patří výstavba ústřední čistírny odpadních vod pro oblast Split–Solin za 1,3 miliardy, výstavba vodovodní a kanalizační sítě v oblasti Kaštela–Trogir za 1,2 miliardy, modernizace vodovodu a kanalizace v oblasti Split–Solin za 850 milionů nebo výstavba nové čistírny odpadních vod v Dubrovníku za 773 milionů.
Podle posledních údajů je v Chorvatsku k veřejné kanalizaci připojeno zhruba 57 % obyvatelstva. Na národní úrovni země vzniká přibližně 50 % ztrát vody, což podle agentury činí 230 milionů kubíků vody ročně. To přináší naléhavé provedení některých činností ve smyslu finanční, technické, investiční a provozní pomoci poskytovatelům vodohospodářských služeb, kteří tyto vodovody spravují, uvedla dříve agentura.