Novela má minimalizovat rizika havárií a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Zároveň obsahuje zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. Změna zákona reaguje na havárie na Bečvě v roce 2020.
Stát plánuje do konce roku 2025 zmapovat prvních 2 000 kilometrů řek tam, kde je nebezpečí havárií nejvyšší. Monitoring má ve třech etapách pokračovat na všech tocích v Česku. Tvůrcem a správcem registru výpustí bude ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Přístup do registru budou mít například vodoprávní úřady, hasiči nebo policie.
Novela dále zavádí povinnosti největším znečišťovatelům, kteří vypouští odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek, například kyanidů. Přibude jim například povinnost kontinuálního monitoringu. Podle odhadu by se to mělo v Česku týkat 100 až 200 znečišťovatelů.
Norma upravuje kompetence jednotlivých aktérů řešení případných havárií. Právě nejasné rozdělení podle části odborníků stálo před lety za zpožděnou reakcí na otravu Bečvy. Nově má likvidaci havárií řídit a organizovat hasičský záchranný systém. Hasiči budou podle dřívějšího vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) také odebírat vzorky.
Samotné vyšetřování budou mít na starost vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí, která bude moci aktivně vstoupit do jakéhokoliv vyšetřování problému na vodách. Práci institucím má zjednodušit chystaný digitalizovaný registr výpustí. Novela rapidně zvyšuje sankce v případě havárie. Místo maximální výše 10 milionů viníci zaplatí až 50 milionů.
