Nejstarší elektrárna Vltavské kaskády měnila rychlouzávěr po 87 letech, padesátitunová deska za 30 vteřin uzavře přívod vody k jedné ze dvou vranských turbín. Kvůli opravám bylo jedno ze dvou soustrojí několik měsíců mimo provoz. Výměna druhého rychlouzávěru druhého soustrojí přijde na řadu v roce 2024. Elektrárna pokrývá spotřebu pro dvacet tisíc domácností ve Středočeském kraji.
Původní rychlouzávěr sloužil v elektrárně od roku 1936. Od té doby prošla elektrárna řadou modernizací, ale jednou z mála částí, které zůstávaly původní, byly dva padesátitunové nýtované rychlouzávěry o rozměru 6,1 x 12 metrů. Mohutné ocelové desky umí při nenadálých situacích během necelých 30 vteřin zastavit vodu na cestě do přivaděče k turbínám a zastavit provoz elektrárny. K výměně druhého rychlouzávěru ČEZ přistoupí příští rok.
„Elektrárna Vrané jediná na Vltavě současně zpracovává také přítok z neregulované Sázavy a za několik desítek vteřin od vydání pokynu zvládne zahájit dodávku elektřinu domácnostem a průmyslovým podnikům ve středních Čechách. Předpokladem pro její spolehlivé a bezpečné fungování i plnění stále náročnějších požadavků u transformující se české energetiky je pravidelná údržba a průběžné modernizace. Díky nim se zvýšila průměrná účinnost každého soustrojí o více než 5 %. Elektrárna vyrábí ze stejného množství vody více elektřiny,“ říká Róbert ředitel Vodních elektráren ČEZ Heczko.
Původní rychlouzávěry je nutné kvůli přísným nárokům na bezpečnost vyměnit za nové svařované desky. Jako první přišel 26. června na řadu rychlouzávěr patřící k soustrojí TG2. Tým ČEZ Energoservis ho s pomocí portálového jeřábu vytáhl za necelé dvě hodiny. Nový prvek byl do šachty spuštěn v pondělí 16. října dokonce jen za půlhodinu.
„Kromě rychlouzávěru jsme zmodernizovali i hydraulický ovládací systém nebo pojezdové kolejnice. Více než 100 dnů dlouhou odstávky jednoho soustrojí jsme využili k jeho komplexní diagnostice a pravidelné údržbě. Vyčistili jsme prostor vodních cest, kudy se za běžného provozu valí 90 kubíků vody za vteřinu. Proběhla také kontrola rozváděcích lopat, oběžného kola i elektrotechnologické části, především rotoru a statoru generátoru. Celá akce byla pro nás i dodavatele dobrou přípravou na příští rok, kdy si stejný postup zopakujeme na soustrojí TG1,“ doplňuje Michal Kudrnáč, vedoucí provozu vodní elektrárny Vrané.
Elektrárna Vrané s celkovým výkonem 13,88 MW vyrábí bezemisní elektrickou energii a vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy a nádrž vodního díla Vrané nad Vltavou o objemu 11 milionů m3 slouží současně jako dolní nádrž pro přečerpávací vodní elektrárnu Štěchovice II.
