Praha si podle deníku Právo nechá zpracovat koncepci teplárenství do roku 2036. Hlavní město totiž oblast nekontroluje, věnuje se jí více společností. Zatímco část metropole na pravém břehu Vltavy je zásobována teplem především z Mělníka, levý břeh se opírá o jiné, často lokální zdroje, vysvětluje Právo.
Praha dnes neovládá Pražskou teplárenskou, svůj podíl dříve vyměnila za podíl v Pražských službách. Pražská teplárenská nyní spadá pod skupinu Veolia. Podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) je třeba především diverzifikovat zdroje. Metropole podle radního Zdeňka Kováříka (ODS) plánuje maximálně využít firmy, do jejichž chodu naopak mluvit může. Jedná se například o stoprocentní kontrolu nad Pražskou plynárenskou.
Teplárenství by se mělo podle Kovaříka ubírat ekologickou cestou. „Budeme schopni využít i moderní zdroje, které nejedou na fosilní paliva,“ řekl radní. Pomoci má také Energocentrum plánované v Ústřední čistírně odpadních vod, kde se mají energeticky využívat kaly, tepelná čerpadla z Vltavy nebo zvýšení kapacity spalovny v Malešicích.
Projekt Energocentra má dvě etapy, rozhodně však nemá jít o levnou záležitost. „První část vyjde zhruba na 5,5 miliardy korun. Dohromady s druhou etapou se jedná o 7,5 miliardy investičních nákladů bez DPH,“ uvádí příslušná studie, kterou má k dispozici MF DNES. Kapacitu jedné ze dvou zmíněných zpracovatelských linek čistírny odpadních vod v první stavební etapě využije oblast Juliska-Veleslavín. Druhá linka by mohla posloužit pro dodávky energie v rozvojové oblasti Bubny-Zátory včetně nové filharmonie. V Praze je dnes teplo vyráběno ze 49 procent s využitím zemního plynu, z 33 procent pomocí elektřiny, ze 17 procent se nakupuje a jedno procento tvoří ostatní zdroje.
Vizualizace plánovaného Energocentra u Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči | foto: IPR
