Povrchové napětí má původ v silách působících mezi molekulami kapaliny. Představme si vodní kapku, která má původně tvar koule. Jestliže ji začneme deformovat do protáhlejšího tvaru, budeme přitom molekuly v kapce od sebe vzdalovat a současně bude růst velikost povrchu kapky.
Při vzdalování molekul musíme překonávat přitažlivou sílu mezi nimi, a konat tak práci. Ukazuje se, že tato práce je přímo úměrná zvětšení povrchu kapky. Dá se říci, že kapka se brání zvětšení svého povrchu, a ten se pak chová jako jakási blána, která má určité mechanické napětí.
Co budeme potřebovat?
Vodu, voskovaný papír, kapátko, párátko, šampón, sirup, olej, etanol, rovné prkno, sklenici
Postup práce:
- Kápni na voskový papír velikou kapku (spoj dvě menší).
- Párátko namoč do šampónu a veliké kapky se dotkni.
- Na voskový papír umísti dále kapku sirupu, oleje, alkoholu a umísti jej na desku.
- Desku nahni a sleduj, která kapka je „nejrychlejší“.
- Naplň sklenici vodou a pomalu přikapávej další a další kapku, zaznamenej moment, kdy sklenice přeteče.
Nová zjištění:
V tomto pokusu hraje roli koheze molekul jednotlivých kapalin a gravitace. Nejrychlejší by měl být líh, potom voda, sirup a nejpomalejší olej. Poznámka: V tomto pokusu demonstrujeme povrchové napětí vody. Přidání saponátu nebo mýdla povrchové napětí snižuje.
Zdroj: http://www.veda.muni.cz/vite/3778-proc-jsou-kapky-kulate#.U6SARfl_s3Y
Zdroj: https://enviroexperiment.zcu.cz/files/kveten/1_st_zs.pdf
