Položíme-li na volný povrch vody například jehlu, pozorujeme, že se volný povrch kapaliny se pod tělesem prohne a dané těleso se nepotopí, ačkoliv jeho hustota je větší než hustota vody. Kapka, která se vytváří na konci vodovodního kohoutku, postupně roste, vytvoří se krček a kapka se odtrhne (kapka se jeví jako pružný balónek, v němž je voda).
Co budeme potřebovat?
Kádinku, vodu, mince, případně jiné drobné předměty, misku pod kádinku
Postup práce:
- Kádinku napusť až po okraj vodou.
- Vkládej mince (či drobné předměty), dokud kádinka nepřeteče.
- Polož kádinku do misky na stůl.
- Pozoruj, co se během vhazování mincí bude s hladinou vody dít.
- Zapiš, jakých zvláštností sis všimnul. Čím si myslíš, že jsou způsobené?
Nová zjištění:
I když sklenice už byla na začátku pokusu plná, je možné do ní vhodit ještě několik mincí, než voda přeteče. Povrch kapaliny se chová jako tenká pružná blána. Na každou molekulu ležící v povrchové vrstvě působí sousední molekuly přitažlivou silou, jejichž výslednice působí směrem do kapaliny. Každá mince vhozená do sklenice plné vody vytlačí jistý objem kapaliny, který roztáhne povrchovou vrstvu. Do sklenice můžeme pak vhazovat mince až do okamžiku, kdy tahové napětí povrchové blány napínané vytlačenou kapalinou překročí hodnotu povrchového napětí dané kapaliny a povrchová blána praskne a kapalina přeteče.
Zdroje k prostudování:
https://www.spszengrova.cz/wp-content/uploads/2020/04/FYZ_1_Struktura-kapalin_UT-PL.pdf
