V srbském Bělehradu proběhlo v první polovině října sedmé zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy. Zástupci členských zemí se shodli na tom, že je potřeba řešit globální i regionální problémy v otázkách životního prostředí společně a provázaně. Zároveň si připomněli 20 let od podpisu Karpatské úmluvy, kterou v roce 2003 podepsala Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Ukrajina.
Českou republiku v Srbsku zastupoval náměstek ministra Jiří Lehejček (Piráti). „Ceníme si také mezinárodní spolupráce při ochraně karpatských pralesů, které patří mezi nejcennější a přírodně nejzachovalejší území v Evropě,“ dodal náměstek Lehejček, který s prvním náměstkem ministra životního prostředí Ukrajiny Oleksandrem Krasnolutskym projednal možnosti podpory v oblasti životního prostředí ze strany ČR při poválečné obnově. Lehejček hovořil také s Elizabeth Maruma Mremou, zástupkyní výkonné ředitelky Programu OSN pro životní prostředí, která ČR poděkovala za aktivní roli při naplňování Karpatské úmluvy.
Jedním z důležitých výstupů zasedání bylo přijetí společného rámce pro ochranu biodiverzity v Karpatech, který poukazuje na roli úmluvy jako regionálního nástroje pro naplňování celosvětových závazků v oblasti biodiverzity. Karpatská úmluva podporuje přeshraniční spolupráci pro zlepšení kvality života obyvatel, posílení místní ekonomiky a komunity a ochranu přírodních hodnot i kulturního dědictví jedinečného karpatského regionu.
Zaměřuje se na témata od ochrany biologické rozmanitosti, přes udržitelnou dopravu, zemědělství a lesní hospodaření až po cestovní ruch či kulturní dědictví. V České republice spadá do karpatského regionu 10 % rozlohy země (oblast vnějších západních Karpat) včetně tří velkoplošných chráněných území (CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a CHKO Beskydy).