Jihomoravské Oslavany chtějí využívat vodu z bývalých černouhelných dolů, vzhledem k jejímu znečištění je zatím nejpravděpodobnější energetické využití. Město si nechá vypracovat analýzu. Tématem se zabýval Český rozhlas.
Šachty a podzemní chodby Rosicko-oslavanského uhelného revíru se zaplnily vodou krátce po ukončení těžby v roce 1992. Voda vytéká z Dědičné štoly s vyústěním do Oslavy. Voda obsahuje značné množství manganu, železa a síry. Vzhledem k tomu, že by mohla zahubit život v řece, funguje na břehu řeky čistírna. Voda může být v kombinaci s moderními technologiemi potenciálně využívána k pití nebo výrobu elektřiny, více ukáže analýza.
Na prozkoumání možného využívání důlní vody přispěl sto tisíci korunami Jihomoravský kraj. „Ale není to tak, že uděláme za 150 tisíc korun projekt a začneme využívat vodu. Tady jde o to nejdříve zjistit status quo a co všechno je potřeba dál dělat,“ říká starosta Vít Aldorf (ODS). Výsledky by Oslavany měly znát do konce roku.
Dnes z dolu nepřetržitě vytéká 40 litrů za vteřinu. Veškerá důlní voda se jímá do potrubí a v čistírně se pomocí vápence zbavuje nejhorších příměsí, než ji vypustí do řeky. Toto množství by podle vodohospodářů napojilo polovinu Svazku vodovodů a kanalizací, zhruba 20 tisíc obyvatel.
Rosicko-oslavanská pánev patří ve svém druhu k nejstarším a nejmenším černouhelným pánvím na území České republiky. Nachází se asi dvacet kilometrů západně od Brna a svojí rozlohou zasahuje ze severu k jihu obce Zastávka (dříve Boží Požehnání), Babice, Zbýšov, Padochov a Oslavany. Nález uhlí v oblasti v 18. století měl obrovský význam nejen pro rozvoj brněnského průmyslu, ale také Brna a Vídně.
Zdroj: Český rozhlas
Foto: Dědičná štola v Oslavanech