V Moravskoslezském kraji, hlavní oblasti působnosti Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, dnes působí přes 350 jednotek sborů dobrovolných hasičů. Jejich zřizovateli jsou zejména obce a města. V čele jednotky stojí velitel, který je odpovědný starostovi obce. S jednotkami dobrovolných hasičů spolupracuje Hasičská záchranná stanice Moravskoslezského kraje. Součástí přípravy a spolupráce jsou zásady a možnosti použití zdrojů požární vody, včetně hydrantů. Vodaři i s ohledem společensky přínosné aktivity sborů dobrovolných hasičů vyzývají k odpovědnému nakládání s vodními zdroji.
„Je nutné rozlišovat mezi jednotkou SDH a sborem dobrovolných hasičů obce. Sbor dobrovolných hasičů obce je právně samostatný spolek působící na úseku požární ochrany. Jako takový se zpravidla nepodílí na zásahové činnosti při řešení mimořádných událostí. Z členů sboru dobrovolných hasičů obcí se nicméně vybírají také členové jednotky SDH, ale toto pravidlo není podmínkou. Právě sbory dobrovolných hasičů obcí se angažují v požárním sportu při organizaci soutěží v požárním sportu,“ vysvětluje mluvčí vodáren Marek Síbrt.
Negativní dopady na vodovodní síti
Zároveň upozorňuje na to, že ačkoliv mají požární soutěže a výcvik jednotek SDH neoddiskutovatelný význam a smysl, mohou mít tyto aktivity občasné negativní dopady na situaci ve vodovodní síti. Takové momenty podle Síbrta obvykle nastávají v důsledku nedodržením stanovených podmínek, překročením maximálního povoleného průtoku pro daný požární hydrant nebo odběrem vody z hydrantu, který není určen pro požární účely. „Důsledkem takového použití je uvolnění inkrustů v potrubí a pokles tlaku v postižené části vodovodní sítě. Pokud jde navíc o neohlášenou aktivitu – jedná se zejména o případy, kdy je voda odebírána pro jiný účel, než je použití vody ke zdolávání požáru – je pro pracovníky SmVaK Ostrava o to složitější zjistit příčinu takového stavu, případně jej odstranit,“ říká dále Síbrt.
Intenzivnější spolupráce a minimalizace rizik
Vodaři se s takovou situací opakovaně setkávají a v této souvislosti apelují na sbory dobrovolných hasičů, aby k tomu přistupovaly odpovědně a tak, jak udává platná legislativa. Vodárny se proto zaměřily na hlubší spolupráci s městy, obcemi nebo samotnými hasiči. „Pro odběry pitné vody z veřejné sítě jiného charakteru, než jsou záchranné a likvidační práce, určuje zákon o vodovodech a kanalizacích jasná pravidla. Ta spočívají v tom, že budou předány seznamy a mapové podklady s vytipovanými vhodnými hydranty v příslušné obci se stanovenými technickými podmínkami odběru. Základními podmínkami jsou prvotní dohoda o způsobu stanovení odebraného množství, stanovení maximálního průtoku hydrantem a samozřejmě povinnost oznamovat zahájení a ukončení odběru. Hydranty vhodné pro tyto účely jsou vytipovávány s ohledem na technický stav a kapacitu vodovodní sítě,“ vysvětluje dále ředitel vodovodů společnosti SmVaK Ostrava Milan Koníř.
Zneužití vodních zdrojů?
O negativních dopadech se na vlastní kůži přesvědčili pracovníci provozního střediska vodovodních sítí SmVaK Ostrava na Třinecku a Frýdecko-Místecku. V jednom případě vyvstalo podezření, že z požárního hydrantu v obci navážely neoprávněně zahradní bazény, což je možné doložit výrazně nestandardním grafem odběru pitné vody v lokalitě, v druhém případě se jednalo o výrazné poškození požárního hydrantu, který byl v důsledku toho nefunkční. „Chtěl bych apelovat na jednotlivé sbory dobrovolných hasičů, jejichž aktivit si velice vážím. Buďte odpovědní k lidem, kteří jsou na dodávkách pitné vody v lokalitách, kde závodíte nebo cvičíte, a hledejme odpovídající řešení společně,“ uzavírá Koníř.