Vodohospodáři z Povodí Moravy dokončují přípravy Baťova kanálu na zahájení hlavní plavební sezony, která bude odstartována 1. května v Otrokovicích. Opravy břehového opevnění mezi jezem Sudoměřice a Valchou dokončili v předstihu, závěrečné práce probíhají také na rejdách plavebních komor.
„Bezprostředně po ukončení loňské plavební sezóny jsme začali s opravou opevnění Baťova kanálu mezi Výklopníkem a Valchou, kde jsme odtěžili nánosy z koryta a stabilizovali poškozené břehy vodní cesty. Práce jsou prakticky hotové a zbývá nám provést pouze výsadbu zeleně,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Opravy tohoto úseku představují druhou etapu oprav opevnění kanálu mezi jezem Sudoměřice a Valchou. Oprava úseku vyšla na více než 44 milionů.
„Novinkou pro letošní hlavní plavební sezónu budou nová vyčkávací stání na rejdách plavebních komor ve Starém Městě, Petrově, Huštěnovicích a Uherském Ostrohu. Dokončovací práce probíhají na rejdách v Nedakonicích a Veselí nad Moravou. Vše splňuje moderní standardy pro plavbu a bezpečný pohyb plavidel před vstupem do plavební komory,“ říká Gargulák.
Celkové náklady na modernizaci rejd jedenácti plavebních komor přesáhly 60 milionů. Těsně před zahájením nové sezóny vodohospodáři čistí horní i dolní ohlaví (prostory chodu vzpěrných vrátní a nápustných zařízení) na všech 13 plavebních komorách a provádí údržbu a seřízení technologií plavebních komor. V podzimních a zimních měsících z počátku letošního roku provedlo Povodí Moravy na celém úseku zdravotní probírky doprovodného břehového porostu.
Bohatá historie kanálu
První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.
Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.
