Vodárenství.cz oslovilo největší provozovatele infrastruktury a redakce portálu se zajímala o to, kolik finančních prostředků proinvestovali v letošním roce, v jakých projektech budou pokračovat v roce 2023, kolik na ně alokují prostředků nebo jestli realizují úsporná opatření v oblasti nakládání s energiemi. Níže publikujeme anketu s dalším respondentem, kterým byla Vodárna Plzeň.
Jaký byl pro Vás investiční rok 2022, kolik finančních prostředků podnik letos alokoval do investic a kolik do oprav? Jaké nejvýznamnější projekty během letošního roku dokončil a v jakých bude pokračovat v roce 2023?
V roce 2022 dokončila Vodárna Plzeň pro město klíčovou stavbu – Retenční nádrž Vinice, s níž souviselo rozšíření kanalizační šachty na Karlovarské třídě. Retenční nádrž Vinice je stavbou za více než 162 milionů. Mezi stavebně nejsložitější objekt patří více než 10 metrů hluboká železobetonová monolitická nádrž a také spojná kanalizační šachta pod Karlovarskou ulicí, která musela být zkapacitněna. Stavební práce trvaly 916 dnů a zakončily je úspěšné komplexní zkoušky a nedávná kolaudace. V oblasti Vinic a Sylvánu je nyní možné připojit se na doposud přetěžovanou kanalizační síť, kde byl dříve vyhlášen STOP stav.
Velkým přínosem stavby je umožnění budoucího zprovoznění severozápadního okruhu města. Ke stavbě se vztahuje rozšíření spojné kanalizační šachty na Karlovarské ulici. Jde o zkapacitnění šachty, v níž se sbíhá několik kanalizačních stok, zejména z oblasti Vinic. Práce spočívaly zejména ve vyhloubení a zapažení stavební jámy a pracovalo se v desetimetrové hloubce.
Rekonstrukce Roudenského kanalizačního sběrače je akcí za zhruba 112,5 milionu korun. Jde o páteřní sběrač nutný pro dokončení a zprovoznění severozápadního okruhu města a také pro nové rozvojové plochy na Vinicích a Sylvánu. Přetížený sběrač byl rekonstruován v délce 412 metrů mezi ulicemi Pramenní a Bolevecká v Plzni. V roce 2022 jsme pracovali na obnově vodovodního řadu a kanalizace v Kotkově ulici. Práce probíhaly v délce přibližně 270 metrů, podstatná část se uskutečnila pomocí bezvýkopové technologie berstlining.
Mezi další akce patří obnova vodovodu a kanalizace Cihlářské ulice v Liticích (48 milionů), rekonstrukce vodovodu a kanalizace v ulici F. Liszta (32 milionů) či modernizace kanalizace a vodovodu ve Zborovské ulici za zhruba 52 milionů. Pokračujeme také v odkanalizování městské části Lhota. Miliony korun jsme investovali do obnovy infrastrukturního majetku 314,6 milionu (s DPH) do obnovy VHI VP a 127,1 milionu do čistírny odpadních vod i do úpravny vody. Mezi nejzásadnější obnovu majetku města patří rekonstrukce první ze čtyř linek aktivačních nádrží čistírny odpadních vod, rekonstrukce sacích jímek pro vodojemy Homolka a Lobzy a první etapy vápenného hospodářství na úpravně vody.
Kolik peněz plánujete proinvestovat a jaké projekty zahájit v příštím roce?
V roce 2023 budeme investovat do obnovy infrastruktury 379 milionů. Dalších 101 milionů korun půjde do havarijních a jiných oprav a další stovky miliony korun vkládáme do investic, například do rozšíření vodohospodářských sítí. Z investic do obnovy vodárenské infrastruktury v roce 2023 vybíráme například rekonstrukci vodovodu a kanalizace v ulicích Hálkova, Křimická nebo Rubešova, obnovu šoupat v areálu Škoda Sport parku nebo opravu přívodního potrubí ve vodojemu Sylván.
Budeme investovat například do aktualizace generelu vodovodu a kanalizace (roky 2022-2025) zhruba 10,3 milionu, do rekonstrukce provozních budov provozu kanalizace na Jateční ulici zhruba 12,5 milionu, do zakoupení speciálního kanalizačního vozu téměř 13,3 milionu, nebo do osazení dálkových odečtů spotřeby vody téměř 10,3 milionu.
Připravujete nebo začali jste realizovat úsporná opatření v oblasti nakládání s energiemi, která se promítnou v provozních nákladech?
Co se týká šetření a úspor, v případě Vodárny Plzeň je výhodou vlastní výroba elektrické energie z bioplynu produkovaného během čištění odpadních vod na ČOV Plzeň. Při čištění odpadní vody vznikají dva druhy kalů, jejichž rozkladem vzniká bioplyn. Ten obsahuje asi 63 % metanu, který je nositelem energie. Objem takto vyrobené elektrické energie činí téměř 30 % veškeré spotřeby VP. ČOV Plzeň je díky efektivně řízenému procesu jako jedna z mála v Evropě energeticky soběstačná z 95-100 % a tepelně ze 100 %.
Už několik let v provozech postupně aplikujeme metody, které výrazně šetří elektrickou energií. Například během intenzifikace čistírny odpadních vod dochází k regulaci chodu turbodmychadel, a to v závislosti na aktuálním zatížení aktivační linky. Tím se uspoří až 25% spotřebované energie. Do budoucna se budeme snažit o další nahrazení části spotřeby elektrické energie instalací solárních panelů ČOV i ÚV (úpravna vody) Plzeň. Pracujeme na předběžných studiích.