Na začátku listopadu proběhl v Praze dvacátý ročník odborné konference Provoz vodovodů a kanalizací, kterou pořádá Sdružení oboru vodovodu a kanalizací ČR. První ročník akce určené zástupcům vodárenských společností, ale také akademického sektoru, dodavatelských společností, nebo orgánů veřejné správy a samosprávy se konal v roce 2003 v Táboře. Poslední dva ročníky proběhly v důsledku epidemiologické situace v online formě, naposledy se tak akce v plném formátu konala v roce 2019 v Plzni. Dějištěm konference bylo za celou dobu konání celkem 11 měst. Článek vyšel v magazínu SmVaK Ostrava Z první ruky.
Konference se zaměřila na čtyři aktuální tematické okruhy, která v současnosti rezonují ve vodohospodářském oboru. Byly jimi energetická situace, kybernetická bezpečnost, nové technologie a problematika lidských zdrojů. Akce se konala pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a Ministerstva životního prostředí ČR. Přivítání hostů se ujal předseda představenstva SOVAK ČR Miloslav Vostrý. Na úvod vyzdvihl příležitost se po období koronaviru setkávat osobně a vyměnit si názory tváří v tvář. Na jeho slova navázal Aleš Kendík z ministerstva zemědělství, který poděkoval přítomným za jejich energii během tohoto období a ocenil spolupráci se SOVAK ČR, díky níž se podařilo zastropovat cenu elektrické energie a plynu pro vodárenské společnosti. Hosty přivítal také předseda představenstva Svazu vodního hospodářství Petr Kubala a Jiří Paul z Asociace pro vodu ČR.
Ceny energií
Vývoj na trhu s energiemi výrazně zdražil náklady na úpravu pitné vody i na čištění vody odpadní. Vodárenské společnosti proto zvažují, a v mnoha případech již začaly realizovat, investice do technologií, které by jim umožnily snížit energetickou náročnost provozů. Zdražení vstupů se logicky promítne do výše vodného a stočného pro zákazníky v následujícím období. Na konferenci byly diskutovány dopady skokového navýšení cen energií na provoz vodárenských společností, státní politika v této oblasti i technologie umožňující úspory energie i její produkci, například v čistírnách odpadních vod. „Vodohospodáři velmi oceňují schválené nařízení vlády, kterým pro sektor zastropovala ceny energií. Toto opatření významně sníží dopad růstu cen energií do vodného a stočného pro konečného odběratele,“ uvedl ředitel SOVAK ČR Vilém Žák.
Bezpečnost a lidé
Kybernetická bezpečnost se dostala do centra pozornosti nejen kvůli zvýšenému riziku útoků v souvislosti s válkou na Ukrajině. Připravovaná novela evropské legislativy (vyhláška NIS2) nastavuje přísnější podmínky pro správu elektronických dat a pro elektronickou komunikaci ve vodohospodářských společnostech. Ty se budou nově bez ohledu na jejich velikost z pohledu zákona řídit pravidly platnými pro kritickou infrastrukturu. Problematika lidských zdrojů je dlouhodobým tématem, které se dotýká provozu vodárenských společností. „Zajistit dostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků pro obor je jednou z největších výzev. Proto mimo jiné SOVAK ČR organizuje již dva vzdělávací kurzy, v nichž se připravují noví kvalifikovaní vodárenští specialisté,“ doplnil Žák. Během společenského večera bylo předáno dvěma osobnostem českého vodárenství významné ocenění – Čestný člen SOVAK ČR. To je udělováno za vysoce odbornou práci v oboru a aktivní činnost v SOVAK ČR. Prvním oceněným se stal Jiří Heřman ze společnosti ČEVAK, druhým pak dlouholetý ředitel Vodáren a kanalizací Karlovy Vary Antonín Jágl.
Komunikace ve vodárenství
Společnost SmVaK Ostrava na konferenci svým příspěvkem zastupoval mluvčí a manažer vnějších vztahů Marek Síbrt. Hovořil o specifičnosti komunikace ve vodárenském oboru, o nezbytnosti nebát se nastolovat některá citlivá témata a pozitivně prezentovat výsledky své práce, o správném zacílení sdělení z hlediska formy i obsahu na specifické skupiny příjemců nebo i změnách v mediálních strategiích v souvislosti s rozvojem internetu, sociálních sítí a další technologických platforem pro externí i interní komunikaci.
„Co je ve vodárenství často vnímáno jako riziko, krize nebo nebezpečné téma, přísně vzato v porovnání s jinými segmenty krizová situace z hlediska image nebo vnímání veřejnosti není. Neměli bychom se některých témat, jako jsou například cenotvorba, ziskovost, vlastnická struktura, regulace oboru nebo kvalita vody, bát, a naopak je využít ve svůj prospěch a vysvětlit je odpovídajícím způsobem veřejnosti,“ řekl Marek Síbrt.
Vodárenství je také podle něj konzervativním oborem, který je veřejností jako regulovaný obor často vnímán s ohledem na hlavní produkt jako specifický sektor mimo klasický byznys na pomezí byznysu a veřejné služby. To s sebou přináší řadu problémů. „Při odpovědi na otázku, zda umíme odpovídajícím způsobem vysvětlit vlastní práci, si musíme uvědomit, že příjemci našich sdělení nejsou zaměstnanci vodárenského sektoru, ale laická veřejnost. Proto musíme mluvit jazykem, kterému budou lidé rozumět. Musíme odhlédnout od striktní odbornosti a zvolit vhodnou formu komunikace. V námi prezentovaných tématech se často obtížně orientují jak novináři, tak veřejnost a klíčoví stakeholdeři. V kom je chyba? Není také částečně na naší straně?“ řekl dále Síbrt.
Podle něj je nezbytné volit vhodné výrazové prostředky a kanály, jimiž svá sdělení příjemcům adresujeme. „Musíme být schopni se jim přizpůsobit. Není možné zaměňovat jednoduchou a stručnou komunikaci s komunikací hloupou a nedostatečně sofistikovanou. Média na pozitivní a zajímavé informace čekají, musíme být aktivní a jít jim v tomto ohledu vstříc,“ doplnil Síbrt.