V prvním říjnovém týdnu probíhalo v Jihočeském kraji pracovní setkání skupiny Zemědělství a lesnictví v rámci Pracovního programu podle Dohody o spolupráci mezi spolkovou zemí Dolní Rakousko a kraji Jihočeským, Jihomoravským a Krajem Vysočina. Na jednání proběhla výměna zkušeností v oblastech lesnictví, rybářství a okrajově také zemědělství. Informoval o tom Kraj Vysočina.
První den na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity ve Vodňanech byl zaměřen na představení činnosti fakulty, jejího kvalitního přístrojového vybavení, vědecké činnosti a představení projektů na výzkum akvakultury, hydrobiologie, toxikologie, nemocí ryb a chovu ryb a raků. Zástupce krajů zaujal projekt s názvem Nové polutanty v životním prostředí a jejich vliv na sladkovodní ekosystémy. Jeho cílem je komplexní výzkum osudu cizorodých sloučenin ve vodních a půdních ekosystémech a kritické hodnocení vlivu na exponované organizmy a jejich společenstva. Nové, dosud chybějící informace mají klíčový význam pro ekonomicky smysluplné strategické plánování v oblastech čištění odpadních vod, úpravy pitné vody a managementu hospodaření v krajině.
Další zajímavý projekt, který probíhá ve spolupráci s Národní agenturou pro zemědělský výzkum, se nazývá Osud vybraných mikropolutantů, které se vyskytují ve vyčištěné vodě a kalech z čistíren odpadních vod, v půdě. Pracovníci z Laboratoře environmentální chemie a biochemie na českobudějovické čistírně pěstují na záhonech s různými typy půd a rostliny, jako jsou kukuřice, salát, mrkev nebo cibule. Do některých záhonů umístili kompost vyprodukovaný v čistírně a část z nich je zalévána vyčištěnou odpadní vodou. Cílem výzkumu je sledování osudu vybraných látek v půdě, případně rostlinách. „Kraj Vysočina financoval v této oblasti projekt Materiálová transformace čistírenských kalů na registrované hnojivo, kdy zpracovatel VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, divize Žďár nad Sázavou, měl za cíl využít čistírenský kal jako primární surovinu pro výrobu organického hnojiva, které je registrované a způsobilé k přímé aplikaci na zemědělskou půdu,“ doplňuje radní Kraje Vysočina za oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životní prostředí Pavel Hájek.
Závěr prvního dne patřil představení managementu v přírodní rezervaci Radomilická mokřina, kdy pozemky rezervace vykoupil Jihočeský kraj v projektu CZ-SK SOUTH LIFE s názvem Optimalizace zajišťování managementu lokalit soustavy NATURA 2000 v Jihočeském kraji a na jižním Slovensku. Druhý den byl zaměřen na lesní hospodářství a ukázky praktické výuky Vyšší odborné školy lesnické a Střední lesnické školy Bedřicha Schwarzenberga Písek. V roce 2014 byla zřízena příspěvková organizace Krajské školní hospodářství Jihočeského kraje a doplňkovou činností této organizace je klasické rybářské, lesnické a myslivecké hospodaření na rybnících a v lesních porostech, kde souběžně probíhá praktická výuka studentů.
Zástupci pracovní skupiny Zemědělství a lesnictví byli pozváni na exkurzi do lesního polesí Hůrky. Zde je nejvíce zastoupenou dřevinou smrk (39 %), dále borovice, douglaska a pod 10 % je zastoupen i modřín a jedle. Z listnáčů dominuje dub letní i zimní – 11 %, buk zaujímá 6 %. Krajské školní hospodářství obhospodařuje 1 400 hektarů lesních porostů, z toho na polesí Hůrka je 672 hektarů v Lesním hospodářském plánu. Na polesí je pilařská výroba, bažantnice, demonstrační obůrky a uskladněna technika nakoupená z projektu LIFE, která pomáhá na managementu zvláště chráněných území, ale také v lese a rybnících.
Zástupci krajů si vyměnili zkušenosti s řešením následků kůrovcové kalamity a radní Kraje Vysočina dodává závěrem: „V České republice roste podíl lesů smíšených s převahou listnáčů. V Kraji Vysočina se v roce 2021 s podporou ministerstva zemědělství podařilo vlastníkům lesů vysázet 17,1 milionu sazenic lesních dřevin na výměře 2 854 hektarů s dotační podporou 183,6 milionu korun. Z průzkumu u vybraných vlastníků lesů Kraje Vysočina, kteří mají schválený lesní hospodářský plán, vyplývá, že smrkem ztepilým je zalesněno méně než 50 % plochy.“
Převzatu z webu Kraje Vysočina
