Obec Kameničky mezi Hlinskem a Svratkou na Vysočině stojí za návštěvu nejen kvůli domu, v němž pobýval slavný český krajinář Antonín Slavíček, který zde tvořil v letech 1903-1907 a namaloval zde svá nejvýznamnější díla v čele s obrazem U nás v Kameničkách. Ostatně před domem narazíme na malý rybníček a můžeme od něj vyfotit nebo namalovat obdobné panorama jako slavný umělec. Samozřejmě s mírnou aktualizací v podobě projíždějícího nebo zaparkovaného auta a domů na protější straně silnice.
Od domu je možné krásným kopcovitým vysočinským panoramatem s rozptýlenými stromy a keři vystoupat na Vojtěchův kopec (mezi místními zásadně Volákův kopec). Kromě nádherných a dalekých výhledů na vrcholu narazíme také na zajímavou vodní plochu, která zde vznikla v důsledku těžby kamene. Zaplavený lom je poklidným a velice zajímavým místem pro návštěvu také s ohledem na okolní stromy nad obnaženými skalními stěnami. Procházet se kolem něj je možné díky síti cestiček. Jen je potřeba si dávat pozor ve vyšších partiích nad vodní plochou.
V lokalitě mezi Kameničkami a Chlumětínem se nachází údajně jediné místo na Vysočině, kde stále žije tetřívek obecný. Lokalita vlhkých místy až rašeliništních luk je domovem řady chráněných rostlin, ale také hmyzu a obojživelníků. Výhledy jsou romantické a navozují melancholickou atmosféru.
Z jižního okraje lesíka na Vojtěchově kopci je krásný a daleký výhled na hřeben Žďárských vrchů. Před ním se zhruba kilometr pod kopcem odráží při slunečném počasí hladina rybníku Krejcar. Při návštěvě Kameniček toto místo ze svého plánu rozhodně nevynechejme.
Atmosféra rybníka a jeho okolí je během postupně se barvící podzimní krajiny velice působivá. Vybudován byl na vlhkých loukách, do nichž přitéká voda drobnými toky z okolních kopců. Rybník napájí především Chlumětínský potok. Rákosí okolo části rybníka je domovem vodního ptactva. Pohled dokreslují rozlehlé louky a roztroušené stromy – především břízy. Návštěvník může mít ve zklidněné krajině místy pocit, že se ocitl ve Skandinávii, Pobaltí nebo východní části Polska.
V západní části rybníka je na jeho okraji vybudovaný přístřešek, místo lze také využít jako parkoviště. Hráz je volně přístupná a jsou z ní krásné výhledy na rozlehlou vodní plochu a okolní panorama.
Rybník má rozlohu necelých osmnáct hektarů a zajímavostí je, že jím prochází hranice Pardubického kraje a Vysočiny.
Foto: Marek Síbrt