Podniků v gastrooboru, které nejsou vstřícné při servírování kohoutkové vody, je v moravskoslezském regionu velmi málo. Dopady onemocnění COVID-19, rostoucí náklady a ekonomická nejistota jsou příčinou toho, že větší počet z nich pozastavil provoz. Uvedl to mluvčí vodařů Marek Síbrt.
V srpnu totiž po roční covidové odmlce vyrazili znovu do terénu Kohoutkoví inspektoři SmVaK, aby zjistili, nakolik jsou podniky v gastrooboru vstřícné při servírování kohoutkové vody. K oceněným podnikům z minulých let nyní přibylo dalších 50. Dva studenti vysokých škol ověřili, zda restaurace, kavárny, hotely a další občerstvovací zařízení nabízejí kohoutkovou vodu z veřejné vodovodní sítě.
Kromě nálepky Podáváme vodu z kohoutku vstřícní provozovatelé dostali jako ocenění sadu džbánů a sklenic, do nichž mohou kvalitní pitnou vodu servírovat. Jak uvedl Síbrt, podávání kohoutkové vody – většinou za přiměřený poplatek zohledňující pracnost a náročnost dané služby stejně jako doplňky v podobě citrónu nebo máty v karafě vody – se stalo v regionu samozřejmostí. Jen minimum podniků službu nenabízí.
Covid a nejistá ekonomická situace
Obvyklý koncept je podle Síbrta ten, že jedna sklenička vody je poskytována bezplatně. Voda ve džbánu nebo karafě, většinou ochucena mátou nebo citronem, bývá zpoplatněna. Litr obvykle stojí 15 až 35 korun. Zajímavé bylo také podle něj sledovat, jak s realitou tohoto segmentu podnikání zahýbalo několikaleté období poznamenané onemocněním COVID-19 a z něj vyplývajících restrikcí, které tvrdě zasáhly gastroobor a sektor cestovního ruchu nebo kolik podniků po covidovém období již neobnovilo provoz a kolik z nich muselo koncept podnikání změnit s ohledem na nejistou ekonomickou situaci, vysokou inflaci a nárůst nákladů ve všech oblastech fungování.
