V listopadu loňského roku zveřejnily SVH a SOVAK ČR společný dokument s názvem „Poziční dokument – vodní hospodářství ČR pro roky 2021–2030“, ke kterému se následně připojila i instituce sdružující vodárenské experty z akademické sféry, CZWA.
Jedná se o historicky první, zcela apolitický, odborný společný dokument, formulující nezbytné úkoly a cíle k zabezpečení vodárenských služeb a nezbytných zdrojů vody alespoň na stávající úrovni. S pozičním dokumentem se mimo jiné seznámili i zástupci obou, pro vodní hospodářství rozhodujících resortů – ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí.
Cílem dokumentu je, aby byl přijat jako podklad pro formulování strategických cílů pro vodní hospodářství, z úrovně ústředních vodoprávních úřadů. K naplnění priorit a hlavních cílů vodního hospodářství je třeba součinnosti obou těchto resortů, zejména ve finanční podpoře prioritních vodohospodářských opatření.
V této souvislosti vodohospodáři oceňují aktivity obou resortů a jejich úzkou spolupráci. Nacházíme se v období nového programového financování využívajícího jak zdroje EU, tak národní zdroje, na druhé straně také ve velmi obtížné ekonomické a bezpečnostní situaci. Proto je potřeba se věnovat opravdovým prioritám.
Systémové řešení poskytování bezpečných a spolehlivých vodohospodářských služeb a ochrana vodních zdrojů jako zranitelného strategického zdroje musí být podle SVH i SOVAK ČR především vyvážené, zaměřené jak na opatření ke zvýšení zadržování vody v krajině, tak zajištění zásobování občanů pitnou vodou.
Současně musí být zohledňována rizika vývoje klimatu, extrémních hydrologických jevů, kterými jsou povodně a sucho i přírodních katastrof. Dále je nezbytné zohledňovat bezpečnostní rizika, jak nám potvrzuje i současná geopolitická situace. Nedílnou součástí je samozřejmě i podpora oběhového hospodářství a využívání recyklovaných vyčištěných odpadních vod. Nesmíme však zapomenout ani na legislativu a ekonomiku, související s financováním vodního hospodářství.
V zmíněných prioritách vodního hospodářství je tak mimo jiné kladen důraz jak na potřebu propojování, obnovu a rozšiřování skupinových vodovodů jako páteřní sítě pro zajištění pitné vody a posílení zdrojů vody, tak na zlepšení hospodaření se srážkovými vodami nebo na efektivní využití čistírenských kalů.
Vývoj počasí v posledních letech přitom ukazuje, že současné zdroje vody na území ČR přestávají v nových podmínkách dostačovat k zajištění dosavadního vodního blahobytu, zejména v některých, suchem nejvíce ohrožených regionech.
Zdroj: SOVAK ČR
