Ladislav Bartoš vystoupil na konferenci Voda Zlín 2022 s příspěvkem Nakládání s odpadními vodami a kaly na úpravnách vody skupiny Veolia v zóně Střední a Východní Evropa. Skupina provozuje v definovaném regionu 471 úpraven s kapacitou 6 milionů kubíků za den, 24 úpraven má produkci více než 116 litrů za sekundu.
Do benchmarkingu zařadil 24 úpraven, které se nachází na našem území, 6 na Slovensku, 2 v Bulharsku, 3 v Rumunsku a 2 v Arménii. Tyto úpravny produkují 588 litrů odpadních vod za sekundu.
Bartoš ve svém příspěvku popsal jednotlivé způsoby, jak se s touto technologickou/odpadní vodou nakládá a jaké jsou přínosy, a naopak náklady těchto přístupů.
Nejjednodušší formou je vypouštění do vodoteče, které je nejlevnějším, ale také environmentálně nejhorším řešením typickým pro země na východ od EU. Další variantou je vypouštění do kanalizace, kdy se negativně projevuje možným přetížením kanalizace, nicméně pro úpravnu vody je energeticky výhodné, protože nevyžaduje žádnou další energii. Z hlediska Green taxonomy jde o pozitivní řešení.
Dalšími formami nakládání s těmito vodami je částečné vypouštění do kanalizace a částečně do vodoteče, prosté skladování na kalových polích a lagunách, což je nejčastější řešení u nás s vysokými náklady na transport kalu s nízkou sušinou.
Nejsofistikovanější a technologicky nejnáročnější formou je strojní zahuštění a odvodnění kalu. To obvykle umožňuje recyklaci této vody zpět do úpravárenské technologie, chrání lépe zdroj, neklade nároky na kanalizační síť a je vhodné pro lokality, kde není možné vybudovat kalová pole. Nicméně je nezbytné budovat poměrně sofistikovanou technologii s vysokou spotřebou energie, je nutné dávkovat provozní chemikálie. Toto nejsofistikovanější řešení je z hlediska Green taxonomy negativní.