Modernizace rejd plavebních komor Baťova kanálu

Podnik loni zahájil modernizaci rejd plavebních komor na Baťově kanále. Podle vodohospodářů se jedná o rozsáhlou stavební akci, která bude probíhat prakticky v celé délce cesty, protože modernizace se bude týkat rejd všech jedenácti plavebních komor Baťova kanálu. Práce potrvají nejméně do roku 2024.

„Ve Vnorovech vzniknou na obou komorách jak svislé stěny s betonovým zhlavím, tak pevná vyvazovací mola na nosných sloupech, která budou vetknutá do dna vodní cesty. Délka čekacích stání bude 35 metrů. Samozřejmostí je nové osvětlení. Vše bude splňovat moderní standardy pro plavbu a bezpečný pohyb před vstupem. U plavební komory Kunovský Les modernizací dolní rejdy v podstatě navazujeme na stavbu nového přístaviště, které jsme otevřeli v loňském roce. Cílem modernizace rejd je další zvýšení bezpečnosti a komfortu rekreační plavby na Baťově kanále,“ vysvětlil vedoucí útvaru rozvoje vodních cest Karel Goldemund z Povodí Moravy.

Hlavní práce na modernizaci rejd ve Vnorovech i Kunovském Lese budou podle Povodí Moravy dokončeny do jara. „Ještě v letošním roce bychom rádi zahájili modernizaci rejd plavebních komor v Petrově, Veselí nad Moravou, Uherském Ostrohu a Nedakonicích. Modernizace na dalších rejdách budou probíhat průběžně do roku 2024. Vodní cesta získá nové moderní rejdy, které návštěvníkům Baťova kanálu poskytnou dostatek prostoru pro bezpečný vjezd i výjezd z plavební komory,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Celkové náklady na modernizaci rejd jedenácti plavebních komor jsou 61 milionů. Investorem je správce Baťova kanálu Povodí Moravy. Akce je financovaná ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Bohatá historie kanálu

První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.

Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.