Jez v Hranicích je opět napuštěný

Povodí Moravy dokončilo další významnou akci, rekonstrukci jezu v Hranicích. Součástí byla výstavba rybího přechodu. Ihned po dokončení prací a převzetí díla začal podnik jez napouštět. Práce, které odstartovaly v březnu 2020, byly dokončeny v původně plánovaném termínu.

„V průběhu prosince proběhly dokončovací práce na technologiích i elektroinstalacích a podkladních vrstvách obslužných komunikací, byla dokončena rekonstrukce funkčních částí jezu a předání díla. Na konci loňského roku jsme ukončili srážku a jez začali napouštět. Díky zvýšeným průtokům je jezová zdrž v současnosti napuštěná,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Zlepšení protipovodňové ochrany podél koryta Bečvy

Stavební práce podle vodohospodářů spočívaly především v rozšíření jezu o jedno jezové pole a rozšíření koryta nad i pod jezem. Současně s tím také vzniknul na levém břehu téměř 150 metrů dlouhý rybí přechod. Rekonstrukce podle Povodí Moravy vedla k dílčímu zlepšení protipovodňové ochrany podél koryta Bečvy v Hranicích ještě před výstavbou vodního díla Skalička, které tvoří klíčový prvek při ochraně Pobečví před povodněmi, a dokončením protipovodňových zdí na Kropáčově ulici v Hranicích. Úměrně k rozšíření jezu došlo také k rozšíření koryta v nadjezí i podjezí.

Rozšíření jezu o 15 metrů

„Původní dvoupolový jez měl průtočnou šířku 32 metrů. Rekonstrukcí jsme ho rozšířili o dalších 16 metrů. Tím bude za povodní docházet ke snížení hladin Bečvy v intravilánu města, což sníží požadavky na výšku protipovodňových zdí a hrází, jejichž výstavba probíhá nad silničním mostem. Protipovodňový efekt rozšíření jezu se nejvýrazněji projeví v úseku mezi jezem a silničním mostem, kde dochází k souběhu průtoků z Ludiny a Veličky. Rozšíření navíc vyřeší problematický odchod ledů v době jarního tání,“ vysvětlil Gargulák.

Povodí Moravy si poradilo s povodněmi

Stavbu v roce 2020 zasáhly dvakrát povodně. Jak v létě, tak na podzim, byly totiž na Bečvě v Hranicích dosaženy třetí stupně povodňové aktivity, což vedlo k zatopení stavby. Investiční náklady dosáhly 236 milionů korun. Financování probíhalo z dotace ministerstva zemědělství díky dotačnímu titulu Podpora prevence před povodněmi (IV. etapa), dále z Operačního programu Životní prostředí a z vlastních finančních zdrojů Povodí Moravy.