Baťův kanál navštívilo 75 000 turistů

Baťův kanál opět potvrdil roli spolehlivé stálice cestovního ruchu v České republice. Do veřejných přístavů Petrov a Veselí nad Moravou provozovaných Ředitelstvím vodních cest ČR totiž zavítaly stovky lodí, a potvrdily tak úspěšnost programu výstavby infrastruktury pro rekreační plavbu. Informovalo o tom Ředitelství vodních cest ČR.

„Zájem turistů na Baťově kanále dokládá, jak je potřebná síť bezpečných a ekologických tankovacích stanic. Ředitelství vodních cest ČR se snaží, aby další brzy vyrostla v přístavu Petrov a nebudou chybět ani v ostatních budoucích přístavech v Hodoníně či ve Starém Městě, které projekčně připravujeme,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR.

V letos rozšířeném přístavu Veselí nad Moravou využilo stání přes noc 727 lodí. Dalších 17 lodí mělo v přístavu měsíční stání. Fungovala zde také půjčovna lodí se svou flotilou. V každém z prázdninových měsíců zde stálo přes noc přibližně 230 lodí. Druhý veřejný přístav Petrov ležící v jižní části Baťova kanálu měl podle ŘVC ještě úspěšnější sezónu, kdy 710 lodí, kterým bylo poskytnuto zázemí pro stání přes noc, je absolutním rekordem za celou dobu provozu od roku 2015.

„Plavební sezóna 2021 na Baťově kanálu byla stejně jako o rok dříve ve znamení probíhající pandemie. Přesto návštěvnost oproti předchozímu roku vzrostla ze 60 tisíc návštěvníků na nečekaných 75 tisíc. Nárůstu počtu turistů na palubách plavidel pomohla zejména větší vytíženost a obsazenost velkých osobních lodí a větší množství skupinových výletů. Počet návštěvníků na malých motorových člunech i na vícedenních plavbách na kajutových lodí byl téměř stejný. Jednalo se o dobrou sezónu, ale již vyhlížíme příští, kdy očekáváme návrat školních výletů a organizovaných skupin,“ uvedl Vojtěch Bártek, ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál.

 Bohatá historie kanálu

První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.

Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.

Významným krokem byla podpora soukromých půjčoven lodí, bez nichž si dnes lze turistický ruch na této vodní cestě jen stěží představit. Obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se podílí na organizaci provozu, provozuje informační centrum a podporuje podnikatele, jejichž aktivity souvisejí s rozvojem turistického ruchu podél kanálu, vznikla v roce 2002, a zejména díky ní je dnes kanál uznávanou turistickou vodní cestou.