Úchvatnou podívanou vytváří řeka Křemelná (o putování kolem ní jsme psali také zde a zde), když se po jejím proudu vydáte od rozcestí v místě bývalého Šerlova dvora zhruba dva kilometry od Prášil. Tok tady kopíruje hranici lesa a na druhé straně prostor rozlehlých luk v místě bývalého Frauenthalu. V roce 1863 byly založeny brusírny, leštírny a další sklářské provozy a související vybavení. Postupně zde vyrostly kovárna, hájovna, hostinec, škola, obytné domy nebo obchod. V době největšího rozmachu tady žilo přes 400 lidí. Provoz skončil na začátku 30. let minulého století kvůli velké konkurenci.
Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce byly objekty po vyhlášení vojenského prostoru Dobrá Voda postupně zbourány. Dnes jsou patrné stopy po jejich základech. Zasypány byly také kanály přivádějící vodu ke sklárenským provozům. V současnosti jsou zde patrné pilíře bývalého mostu přes řeku.
Žlutá turistická značka kopíruje zpočátku tok řeky a hranici I. zóny Národní parku. Na protějším břehu se otevírá krásné panorama Sklářského údolí s individuálně rostoucími stromy, převážně smrky. Po necelém kilometru chůze žlutá turistická značka řeku opouští v místě krásného meandru a podmáčené louky na kraji lesa. Podél řeky jsou vyšlapané dobře průchozí cestičky. Opatrnost je třeba především po dešti, kdy je louka značně podmáčená. Nicméně po několika stech metrech je možné se napojit na stabilnější Žákovu cestu a vrátit se po ní k místu, kde žlutá značka opustila řeku.
Křemelná tady s nádhernou loukou na druhé straně orámovanou lesem vytváří při slunečném podvečeru kouzelné panorama. Bystře tekoucí rudo-hnědá, ale přitom průzračně čistá voda, do níž se odráží jehličnany na březích, které voda podemílá a vytváří terasy. Místo, kde čas plyne jinak, než jsme běžně zvyklí, a jeho tep určují přírodní procesy.
Foto: Marek Síbrt
