Dračí lodě se vrátily na Slezskou Hartu

Na Slezské Hartě proběhl od 20. do 22. srpna tradiční Festival dračích lodí, který je největší akcí svého druhu v Moravskoslezském kraji. Některé posádky originalitou nešetřily. Závodu se zúčastnilo 44 posádek a více než tisícovka závodníků.

„Já jsem tady za Roudno, ale to nemá tolik mladých obyvatel, tak jsme nějak poskládali takový moravský mišmaš,” prozradil redakci Patriot Magazín jeden z účastníků akce David Brandýs. Festival Dračích lodí na Slezské Hartě proběhl posedmé.

Každá posádka se skládala z 21 členů, včetně vlastního bubeníka. „Někdy je to bubnování náročné. Mám z toho dokonce namoženou ruku. Ale stojí to za to, mám nejlepší posádku,” pochválila svůj tým Jana Horváthová ze Starých Heřminov. V dračích lodích se po Slezské Hartě proháněli i indiáni. „Za Apače jsme tady každý rok. Indiáni k těm kánoím, respektive dračím lodím, zkrátka patří. Navíc je to veselejší pro diváky,” prohodila členka indiánské posádky Vendula Přibalová.

Posádky hnali dopředu neúnavní fanoušci. „Je to vážné náročné. Musíme nějak sladit silnější a slabší články, aby to fungovalo. Během jedné jízdy jsme dokonce moc zabrali na levé straně, a pak jsme se málem potopili. Ale nakonec jsme to nějak vyvážili a dojeli jsme do cíle,” prozradil David Brandýs z týmu Roudeňáci, který zvítězil na kratší trati.

Nádrž se řadí mezi deset největších v zemi a nachází se v ochranném pásmu, kde je zakázáno používat plavidla se spalovacími motory. Proto je loď poháněná bateriemi. Její provoz je šetrný k životnímu prostředí a k vodě v přehradě, která se kromě rekreace využívá také jako zdroj vody.

Slezská Harta, která je vyhledávaným cílem turistů, sehrála významnou roli při povodních v roce 1996 a 1997. Její stavba byla zahájena v roce 1987 a po listopadovém převratu se opakovaně objevovaly pochybnosti o tom, zda je dílo potřeba a jestli práce nezastavit. V devadesátých letech byly práce značně utlumeny a kolem budoucnosti se vznášely otazníky. Kromě růstu cen stavebních prací totiž začala klesat spotřeba pitné vody.

Nádrž zachránil vysoký stupeň rozestavěnosti posudky expertů o ochraně před povodněmi, ale také proti případnému suchu a nedostatku vody v níže ležícím Kružberku. Vláda chybějící prostředky na dostavbu uvolnila v lednu 1996 a v listopadu 1997 byla nádrž oficiálně uvedena do provozu. Náklady se vyšplhaly na 2,5 miliardy korun a další tři čtvrtě miliardu stála stavba vodovodního přivaděče.

Fotogalerie ze závodů zde.