Revitalizace vodohospodářského uzlu v Nedakonicích

Zabránit zanášení koryta Dlouhé řeky splaveninami, zlepšit odtokové poměry v lokalitě a umožnit migraci ryb. To je podle vodohospodářů cílem revitalizaci vodohospodářského uzlu v Nedakonicích, kterou začátkem srpna zahájilo Povodí Moravy. Díky akci zde vzniknou do konce roku 2022 v oblasti nové mokřady a tůně.

„Cílem revitalizace je řešení zanášení koryta Dlouhé řeky, obnova zavodnění Morávky a zajištění migrační prostupnosti jezu Nedakonice. Revitalizace umožní rozdělit průtoky v Dlouhé řece tak, že převážná část průtoku bude vedena odlehčením do řeky Moravy a nebude docházet k zanášení Dlouhé řeky a Morávky,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Migrační prostupnost přes nedakonický jez zajistí nový rybí přechod.

Kromě zvodnění více než sedmi kilometrů současného vysychajícího koryta Morávky se také koryto řeky prodlouží o 200 metrů. „Vodní hladina v tůních bude odpovídat plavební hladině v nadjezí jezu Nedakonice, hloubka se bude pohybovat mezi 20 až 60 centimetry. Mokřadní plochu bude zpočátku ohraničovat oplocenka bránící vstupu osob a zvěře kvůli bezpečnosti. Je nutné vyčkat na odvodnění a stabilizaci uloženého sedimentu. Poté bude oplocenka odstraněna,“ vysvětlil Gargulák.

Pomůže rybí přechod

Díky stavbě přechodu bude zajištěna migrační prostupnost jezu Nedakonice, která umožní rybám, aby se dostaly do vyčištěného náhonu Morávky a pak dále do nadjezí nedakonického jezu. „Jsme rádi, že se Povodí Moravy podařilo projekt po několika letech náročných příprav dovést až k realizaci. Stavba vodohospodářského uzlu v Nedakonicích má pro obec kromě ekologického přínosu také velmi významný přínos ve zlepšení protipovodňové ochrany obce a tím ke zvýšení bezpečnosti pro naše občany,“ uvedl místostarosta Nedakonic Zdeněk Otrusina.

Podle něj zanášením koryta Dlouhé řeky dlouhodobě dochází k omezování průtoku vody v dolní části jejího toku. „To se významně projevuje především při povodňových průtocích, kdy kvůli špatnému odtoku rychle stoupá hladina a je ohrožen jak obecní, tak soukromý majetek. Tyto situace se opakují téměř každoročně, především po prudkých deštích v oblasti Chřibů,“ doplnil Otrusina. Předpokládané náklady stavebních prací jsou vyčísleny na 78 milionů korun, akce je financována z Operačního programu Životního prostředí.

Fotogalerie zde.