Hydrobiolog varuje před splašky tekoucími do řek

Je léto, vedro a člověk nechce nic než se zchladit ve vodě. V řece to jde, ale co takový rybník nebo přehrada? Tyhle choutky bývá čím dál složitější uspokojit, protože se přemnožily sinice, píše Český rozhlas. Poměrně sobecký pohled na nekoupatelnou vodu má dalekosáhlé důsledky pro všechen život ve vodě, a navíc stopy příčin vedou, jako obvykle, k lidským sídlům, píše dále rozhlas.

„Sinice jsou na zeměkouli asi 3,6 miliardy let. To, že jich je najednou moc, je důsledkem lidské činnosti,“ uvedl hydrobiolog Jindřich Duras. Zhruba od druhé světové války podle něj překrmujeme povrchové vody fosforem. „Do tohohle potoka svádíme odlehčenou vodu z kanalizace, kde tečou splašky spolu s dešťovou vodou. Odlehčovací komory se při dešti naplní nevábnou směsí odpadní vody a srážek a ty pak jdou rovnou do potoka,“ ukázal na nevinnou betonovou strouhu v Plzni Duras.

Když pátráme po zdrojích fosforu, který svědčí sinicím, dojdeme podle Českého rozhlasu k překvapivému závěru. Nejsou to totiž splachy minerálních hnojiv z polí ani hospodaření na rybnících, které úživnost vody také zvyšují, ale hlavně obyčejná dešťová voda, která může za nekoupatelnost jezer a rybníků.

„Třeba jen Plzeň, která má přes 160 tisíc obyvatel, má takových odlehčení přes devadesát. V odlehčované vodě najdeme plasty, infekční materiál, smrduté organické látky, zbytky léčiv, fosfor z exkrementů a zejména z moči. V odlehčené vodě je stokrát až pětsetkrát víc fosforu, než je běžně v řece,“ řekl hydrobiolog. Jak z toho ven? Pro začátek je třeba zadržet vodu v městské zeleni a vybudovat podzemní retenční nádrže.

Poslechněte si celé Podhoubí, které se věnuje sinicím a hledá příčiny jejich přemnožení.

Foto: Barbora Linková, Český rozhlas