Kraje řeší problematiku zásobování pitnou vodou společně

Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo Memorandum o společném zájmu a postupu ve věci propojování vodárenských soustav a spolupráci při přípravě opatření ke zvýšení zabezpečenosti dodávky pitné vody na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Důvodem je zejména skutečnost, že se dlouhodobě v důsledku klimatické změny zvyšuje riziko snížení vydatnosti vodních zdrojů využívaných pro stávající vodárenské soustavy na území obou krajů.

Memorandum je výsledek výsledků společného jednání zástupců Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. „Spolupráce Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje v oblasti vodního hospodářství zejména při zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou je velmi důležitá. Oba kraje již dlouhodobě spojují významné zdroje povrchových vod a stávající vodárenské soustavy. Vodní nádrž Vranov v Jihomoravském kraji slouží jako vodní zdroj k zásobování velké části okresu Třebíč na Vysočině pitnou vodou, a naopak vodárenská nádrž Vír v Kraji Vysočina slouží jako významný zdroj k zásobování brněnské aglomerace pitnou vodou,“ sdělil náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Lukáš Vlček.

Jednání budou pokračovat na konci června  

Jak dále uvedl kraj, další pracovní setkání zástupců obou krajů je v návaznosti na projednání a schválení memoranda naplánováno na den 25. června. Na setkání budou rovněž přítomni zástupci Vodárenské akciové společnosti, jako zadavatele zpracování úvodní studie řešení propojování vodárenských soustav a zástupci společnosti Vodohospodářský rozvoj a výstavba jako zpracovatele studie.

Vysočina se bez dalších nádrží obejde

Podle Lukáše Vlčka mají vodní díla smysl jen v případě velkých toků. Přesto už stát na Vysočině vytipoval sedm lokalit. Vlček je přesvědčen, že stavba nových nádrží dává smysl pouze v případě akutního nedostatku pitné vody. „Zadržování vody v krajině vidím spíše ve větším počtu menších vodních děl, jako jsou mokřady, rybníčky, suché poldry. Největší množství vody může akumulovat zemědělská půda, pokud je s ní dobře nakládáno. Velké rezervy máme v hospodaření s dešťovou vodou,“ vysvětlil na začátku roku Vlček, podle kterého budou jím preferovaná opatření fungovat nejen v době sucha, ale dokážou také zmírnit povodně.

Stavba jako Orlík už zřejmě nereálná

Deník připomněl, že při stavbě největší přehrady v republice, kterou je Orlík, dělníci spotřebovali milion metrů krychlových betonu a dvanáct tisíc tun oceli. Podle oslovených expertů je dnes podobné dílo téměř nemožné postavit. „Nerealizovatelné je to z pohledu opodstatnění, nákladů, povolovacího procesu, vlastnických vztahů a podobně. Na větších vodních tocích tato díla mají smysl, ne však v podmínkách Vysočiny,“ prohlásil Vlček. Stát loni vytipoval sedm lokalit pro stavbu různě velkých přehrad na Vysočině. Největší z nich má být u Žďáru nad Sázavou nedaleko Velkého Dářka. Dále by se mělo jednat o nádrž Střížov u Brtnice na Jihlavsku a Brodce u Opatova na Třebíčsku.