Rašeliništní divočina u Horusického rybníka

blank

Nefalšovaná divočina čeká návštěvníka, který se vydá od hráze třetího největšího rybníku u nás – Horusického (psali jsme o něm zde) – ležícího mezi Veselím nad Lužnicí a Třeboní po žluté turistické značce. Ta vede podél Zlaté stoky, která ostatně pod Horusickým rybníkem končí svou pouť u Vlkovských pískoven v korytu Lužnice, a po kilometru pokračuje po okraji Národní přírodní rezervace Ruda podél vodního kanálu.
S ohledem na letošní chladné a deštivé počasí je pohyb po podmáčených loukách v blízkosti rašelinišť s řadou železitých pramenů poměrně náročný a vyžaduje kromě voděodolné obuvi také jistou dávku obezřetnosti.
Vnitřní část památky s rozlohou 70 hektarů je veřejnosti nepřístupná, nicméně i procházka okrajovou částí je velmi působivá. Podmáčené louky a rašeliniště se střídají s borovicovými a břízovými porosty. V lokalitě slatinného rašeliniště našla vhodné místo k životu řada kriticky ohrožených rostlinných druhů.
V minulosti se zde ručně těžila rašelina. Kvůli tomu zde byla vybudována řada odvodňovacích kanálů, které odváděly vodu do vedlejšího rybníka. Žlutá značka nás vede po západním okraji rezervace a hraničí s tokem Zlaté stoky. Ta vytváří svým zadumaným tokem malebná a romantická zákoutí. Na jejím druhém břehu se nachází další cenná lokalita – rašeliniště Hovízna. Sedmihektarová památka představuje jedno z nejcennějších rašelinišť, které je bohaté na pramenné výběry a je ojedinělé v celé Třeboňské pánvi. Dostat se na hranici lokality je možné po kmenech položených přes kanál. Nezbytná je nicméně velká opatrnost.
Žlutá značka nás dovede až k Bošileckému rozcestí. Odsud je možné po polní cestě pokračovat do Ponědrážky. Před vesničkou nás čeká ještě jihočeská idyla v podobě Ponědrážkovského rybníka, překročíme zde opět Zlatou stoku. Ze vsi vede polní cesta okolo rybníka Švarcenberk až na jeho hráz. Odtud se můžeme vrátit zpět na hráz Horusického rybníka.

Foto: Marek Síbrt

Scroll to Top