Petříček je pro vstup Srbska v EU

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček navštívil s delegací podnikatelů 30. března Srbsko. Kromě zahájení česko-srbského business fóra jednal s prezidentem Aleksandarem Vučićem, premiérkou Anou Brnabićovou, předsedou Národního shromáždění Ivicou Dačićem a ministrem zahraničí Nikolou Selakovićem.

Hlavními tématy jednání byly podle ministerstva zahraničních věcí rozvoj vzájemného obchodu, podpora regionální spolupráce, směřování Srbska do EU, vývoj pandemie i restart turistiky. „Spolupráce se západním Balkánem a jeho budoucí integrace do EU je jednou z priorit české zahraniční politiky. Je to cesta ke stabilitě a prosperitě celého regionu. Podmínkou pokračování přístupových jednání je mimo jiné zlepšení vztahů mezi Bělehradem a Prištinou. Z tohoto pohledu oceňuji dosavadní pokrok. Srbsko je na dobré cestě do EU, je třeba, aby v reformách pokračovalo,“ uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček.

Šance pro české vodohospodáře

Jedním z klíčových témat byl vzájemný obchod. I přes pandemii koronaviru dosáhla obchodní výměna v roce 2020 více než 30 miliard korun a za poslední desetiletí se ztrojnásobila. „Tento rychlý růst očekáváme i v budoucnu, čeští exportéři se mohou prosadit zejména v strojírenství, energetice, lázeňství, recyklování, zemědělství, ale mohou přispět také k rozvoji městské hromadné dopravy nebo dopravy na železnicích,“ poznamenal Petříček. Jak dále uvedlo ministerstvo, českou delegaci do Srbska tvořili zástupci celkem 16 subjektů, například AŽD Praha, Škoda Transportation, LS Royal Mariánské lázně, Sigma DIZ Lutín, Asociace chemického průmyslu nebo Vodní zdroje Praha.

Tristní stav vodohospodářské infrastruktury

Jak již dříve upozornily například Hospodářské noviny, v Srbsku, které se dodnes vypořádává s krvavým rozpadem Jugoslávie v 90. letech, měla občanská válka drastický dopad na hospodářství. V součtu s dlouhodobou politickou nestabilitou, častými změnami ekonomických priorit a odkládáním investic do takzvaných zelených technologií, je výsledkem tristní stav tamějšího odpadového hospodářství, čistíren odpadních vod, emisí v průmyslu a energetiky. Odborné odhady hovoří o tom, že si celková ekologizace Srbska vyžádá nejméně 14 miliard eur.

Bělehrad bez moderní centrální čistírny

Dnes je v Srbsku čištěno zhruba 5-10 % odpadních vod a na kanalizační síť je připojena pouhá třetina obyvatelstva. V zemi funguje asi 40 čistíren odpadních vod a odpovídající čistírnu nemá ani Bělehrad, který vypouští odpadní vody do Dunaje a Sávy. V Srbsku plánují postavit stovky čistíren odpadních vod různých velikostí. Právě tady vidí české firmy příležitost, kdy by mohly využít svých zkušeností z budování vodohospodářské a ekologické infrastruktury v ČR. Stejně tak by se mohla pozornost českých společností zaměřit na zastaralý a neefektivní srbský systém zásobování vodou.