Vodní koridor by se měl vyhnout meandrům Odry

Zástupci českého ministerstva dopravy a polského ministerstva infrastruktury se shodli na tom, že optimální trasa vodního koridoru, který umožní splavnění řeky Odry z Polska do Česka, by měla vést na Karvinsku západně od Bohumína a vyhnout se říčním meandrům. Upozornila na to Česká televize.

Vláda 5. října 2020 schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Při analýze projektu se stát primárně zaměřuje na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Úsek by měl podle plánu začínat v ostravské části Svinov a dále pokračovat k polským hranicím, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Koźle.

Co to pro českou stranu znamená? Vybudování sedmi silničních mostů a jednoho železničního, dále stavbu dvou plavebních komor a vybudování přístavu ve Svinově. Na stavbu úseku ze Svinova k hranicím s Polskem bude potřeba 15 miliard korun. Dalších 29 miliard bude stát polská část koridoru do Koźle. Počítá se také s turistickým využitím a snazším přístupem regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. „V úseku státní hranice ČR/Polsko –⁠ Koźle je na území ČR nejkratší, důsledně se vyhýbá cenným meandrům Odry a pro město Bohumín bude znamenat rozvojové možnosti a lepší protipovodňovou ochranu,“ uvedlo o stavbě ministerstvo dopravy v tiskové zprávě. Připomnělo, že obě země spolupracují nejen na přípravě splavnění Odry, ale také na zařazení Oderské vodní cesty do evropské dopravní sítě TEN-T.

Desítky českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku, však rozhodnutí vlády o zahájení příprav první části kanálu kritizují. „Postup ve věcech tak velkého rozsahu a s takto zásadním vlivem na celé regiony České republiky i okolních států může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ stojí v textu. Prohlášení podepsalo na 80 vědců. Kromě děkanů všech přírodovědeckých fakult v Česku k nim dále patří například ředitel Biologického centra Akademie věd ČR Libor Grubhoffer, ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR Jan Wild, Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Michal Marek, který vede Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, a řada dalších zástupců akademické sféry a různých organizací. Rozhodnutí vlády odsoudilo také mnoho ekologů a zástupců opozice.

Proti jsou ostravští zastupitelé. Nesouhlasné stanovisko k usnesení Vlády České republiky ve věci zahájení přípravy stavby Oderské větve kanálu v úseku mezi Ostravou a městem Koźle v Polsku, vydali na svém zasedání 11. listopadu. „Ostravští zastupitelé jednomyslně schválili materiál, kterým vyjadřujeme naše nesouhlasné stanovisko s plánem na zahájení příprav vybudování Oderské větve vodního koridoru, a zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu. Požadujeme, aby byla ještě před procesem EIA zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí, včetně vyhodnocení souladu stavby se zákony naší republiky v oblasti životního prostředí, a dále podrobná analýza vlivu zamýšlené stavby na dopravní infrastrukturu města, její zatížení, propustnost a stavebně technickou připravenost. Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody na krajině a životním prostředí celého Ostravska,“ uvedl na podzim ostravský primátor Tomáš Macura.