Přehrada Vír zaplněna z 88 %

blank

Vydatně deště a tání sněhu zaplnily Vírskou přehradu na 88 %. Hladina dokonce sahala do výšky 60 metrů a do horních přepadů chybělo kolem tří metrů. Informoval o tom portál vysocina-news.cz.

„Díky pravidelnému upouštění vody a výraznému poklesu teplot, se ale tato velkolepá vodní podívaná prozatím nekoná. I přesto se k Víru vypravilo několik turistů, které zajímá pohled na zaplněnou přehradu. Cesta do Víru ale nemusí končit jen procházkou po hrázi. Na dohled pod přehradou v obci je možná navštívit Ledovou stěnu Vír, kde teď díky teplotám pod nulou mohou znovu namrazovat a vytvářet tak další vrstvu ledu pro ledolezení,“ uvedl portál vysocina-news.cz.

blank

Stát také loni vytipoval sedm lokalit pro stavbu různě velkých přehrad na Vysočině. Největší z nich má být u Žďáru nad Sázavou nedaleko Velkého Dářka. Dále by se mělo jednat o nádrž Střížov u Brtnice na Jihlavsku a Brodce u Opatova na Třebíčsku. Paradoxem však je, že například v Opatově k projektu nemají místní v podstatě žádné informace. Podle Lukáše Vlčka z hejtmanství však mají vodní díla smysl jen v případě velkých toků. Vlček je přesvědčen, že stavba nových nádrží dává smysl pouze v případě akutního nedostatku pitné vody. Problematikou vodního hospodářství se dlouhodobě zabývá.

blank

„Zadržování vody v krajině vidím spíše ve větším počtu menších vodních děl, jako jsou mokřady, rybníčky, suché poldry. Největší množství vody může akumulovat zemědělská půda, pokud je s ní dobře nakládáno. Velké rezervy máme v hospodaření s dešťovou vodou,“ vysvětlil Vlček, podle kterého budou jím preferovaná opatření fungovat nejen v době sucha, ale dokážou také zmírnit povodně. Voda z Vysočiny, konkrétně Želivky, zásobuje Prahu i střední Čechy. Vírská přehrada pak zase část Vysočiny i jižní Moravy.

Scroll to Top