PVK: Letenská vodárnička slaví 160 let

blank

160 let do zprovoznění a 130 let od uzavření slaví letos v lednu malá letenská vodárna. Ta byla jednou z mnoha staveb vodárenské infrastruktury, které vznikly v průběhu 19. století. Článek o ní přinesl historik Pražských vodovodů a kanalizací Kryštof Drnek. 

Drtivá většina těchto staveb byla vybudována pro soukromou potřebu, či pro potřeby městské části, která byla nucena řešit okamžitou spotřebu vody jakýmkoliv zdrojem. Díky tomu máme na území dnešního hlavního města velké množství starých vodáren, které svému účelu neslouží již mnoho desítek let, někdy jsou vyřazeny z provozu již více než století.

To je případem i této malé vodárny, která se uplatnila jako zdroj užitkové vody pro několik zděných nádržek v Letenských sadech, určených pro tamní zalévání. Vodárna byla postavena v roce 1861 a jejím zdrojem byl nátok vody do tzv. Rudolfovy štoly. Ta sloužila od roku 1593 a byla postavena pro přivedení vltavské vody do Královské obory pro napájení rybníků a jiných zařízení. Rudolfova štola také posloužila pro vybudování vodárny a vodovodu pro Bubeneč či Letnou v 2. polovině 19. století.

Letenská vodárna byla instalována ve sklepě restaurace pod Letnou, tehdejší holešovické čp. 339. Ta stála vedle tzv. havírny, čp. 338, což byl domek u vtoku vltavské vody do Rudolfovy štoly, který byl příbytkem správce a údržbáře štolového přivaděče. Vodárna měla trojčitou vertikální pumpu, poháněnou vodním korýtkovým kolem, na které byla vedena voda hliněným potrubím profilu 200 milimetrů z nátoku do štoly a odtékala odpadním kanálem pod Novomlýnský jez. Vodárna čerpala asi 11 metrů krychlových nefiltrované vltavské vody denně do výšky 57 metrů.

K jejímu zrušení v roce 1891 došlo poté, co byla do sadů přivedena voda z věže Letenské vodárny. Budova restaurace, a tím pádem i vodárny, již na svém místě nestojí, existuje pouze domek havírny.

Kryštof Drnek, historik PVK

Scroll to Top