Pro toto období ztotožnil Státní pozemkový úřad svou činnost v oblasti pozemkových úprav v maximální možné míře se strategií ministerstva zemědělství, zejména v oblasti prevence dopadů klimatických změn.
„Nová koncepce pozemkových úprav se na základě této strategie ubírá směrem, který si klade za cíl zaměřit se na aktivity napomáhající snižovat v krajině dopady povodní i sucha s dlouhodobým účinkem. Proto byly počátkem roku 2019 ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a Českou zemědělskou univerzitou v Praze představeny nové principy pozemkových úprav v podmínkách adaptace krajiny na změnu podnebí,“ řekl Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu. Jedná se zejména o návrhy a dimenzování opatření na budoucí klimatické podmínky, vodní režim v krajině, řešení pozemkových úprav v několika na sebe navazujících katastrálních územích najednou, vytváření systému polyfunkčních prvků, využívajících synergii při ochraně krajiny před suchem, povodněmi a erozí a v neposlední řadě prioritní řešení lokalit v oblastech postižených suchem.
„Abychom naplnili tyto principy, je nutné realizovat řadu kroků, mezi něž patří změna prováděcí vyhlášky č. 13/2014 Sb. v návaznosti na novelu zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, aktualizace Metodického návodu k provádění pozemkových úprav, zpracování Studie klimatických charakteristik pro účely dimenzování prvků PSZ a posouzení projektových dokumentací pro realizaci vodohospodářských staveb,“ doplnil Martin Vrba. Významným dokumentem přinášejícím nové přístupy při řešení pozemkových úprav je také materiál Plán opatření pro řešení sucha prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030,“ který představilo ministerstvo na konci června 2020.
Zdroj: Naše voda, SPÚ
