Brno: Zastupitelé schválili rozpočet města na příští rok

Jedním z hlavních bodů posledního zasedání Zastupitelstva města Brna bylo projednání návrhu rozpočtu na rok 2021, který reagoval na současnou ekonomickou situaci, jež je zásadně ovlivněna pandemií nemoci covid-19, a je v něm zahrnut i negativní dopad očekávané změny daňové legislativy.

„Sestavování rozpočtu města Brna na příští rok nebylo za současné situace vůbec jednoduché. S koaličními partnery jsme se tímto zabývali několik týdnů a zvažovali každou položku. Bohužel se musíme vyrovnat s propadem daňových výnosů, které jsou o 2,2 miliardy nižší oproti letošnímu roku. Úspory jsme tedy hledali téměř ve všech oblastech. Přesto nechceme výrazně omezit investice, ty se budou podílet 31,2 % na celkových výdajích města. Pokles příjmů chceme pokrýt například prodejem pozemků za 850 milionů Kč a případným prodejem akcií Technologického parku Brno. Úsporami běžných výdajů získáme dalších 300 milionů Kč a snížením transferů městským částem 83 milionů Kč. Zapojením cizích zdrojů z úvěru, a to na financování investičních akcí, navýšíme rozpočet o 1,4 miliardy,“ sdělila primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Lepší ochrana pitné vody pro Brno

Zhruba dvě třetiny vody, kterou Brňané pijí, je z Březové nad Svitavou. Podzemní zdroj pro ně má být v budoucnu ještě lépe chráněný. Do projektu se zapojily Brněnské vodárny a kanalizace. „Chystáme kontrolu přítomnosti mikroplastů a dalších látek v pitné vodě. Chceme také omezit přítomnost pesticidů,“ uvedl v červenci místopředseda představenstva Jan Zámečník. Deník dále uvedl, že podle hydrogeologa Josefa Vojtěcha Datla je u podzemních zdrojů specifické, že pesticidy tam vydrží, na rozdíl od povrchových, déle. „Pokud se tyto látky dlouhodobě budou uvolňovat do vody, bude znečištěná na desetiletí,“ sdělil Datel. Program bude trvat pět let, zapojila se také Mendelova univerzita.

Světová zdravotnická organizace v roce 2019 uvedla, že množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro konzumenty vážnější zdravotní riziko. Podle organizace je ale nutné sledovat, jak se bude obsah plastů v pitné vodě vyvíjet do budoucna. WHO zdůraznila, že plastové částice větší než 150 mikrometrů člověk v zásadě nevstřebává. Naopak se organizace domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat. WHO varuje před možným nebezpečím v budoucnosti. Pokud bude totiž podle ní plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, v horizontu jednoho století by mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů.