Přehled rekultivačních jezer v ČR

Redakce oenergetice.cz publikovala seznam rekultivačních jezer v ČR. Obsahuje menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti, ale také ty, která na našem území teprve vzniknou.

Jezero Medard – Jezero, které je s plochou 493,5 hektaru největším rekultivačním jezerem v Česku, vzniklo mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík. Tyto lomy byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Napouštění jezera z Ohře začalo v červnu 2010 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Plocha má délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubku 50 metrů. Jezero ještě nebylo oficiálně zpřístupněno ke koupání, v současnosti se plánuje dobudování jeho okolí. Areál se již stal oblíbenou rekreační oblastí a je hojně využíván cyklisty, běžci i dalšími sportovci.

Jezero Milada – Jezero vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice, kde těžba uhlí začala v roce 1977 a skončila o dvacet let později. Napouštění jezera začalo v červnu 2001 a ukončeno bylo v srpnu 2010, rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektaru řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku a pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. V současnosti jezero čeká na vybudování infrastruktury.

Jezero Most – Nachází se v území bývalé těžební lokality Ležáky, která byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008 a ukončeno bylo v červnu 2012. Rekultivace lomu na jezero stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti:

Jezero Barbora – Nachází se u obce Oldřichov, asi šest kilometrů západně od Teplic. Vzniklo po vytěžení stejnojmenného dolu v roce 1973. Jeho plocha je 55 hektarů a hloubka až 60 metrů.

Jezero Matylda – Nalézá se v severozápadní části města Most, vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, kde skončila těžba v březnu 1976. Stavba začala v roce 1986, v roce 1992 bylo jezero, které má rozlohu 39 hektarů a je čtyři metry hluboké,.

Jezero Michal – Vzniklo v místě stejnojmenného lomu, asi tři kilometry jihovýchodně od Sokolova. V letech 1872 až 1924 probíhala v prostoru jezera těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Štěstí Požehnání, s povrchovou těžbou se začalo v roce 1980 již v lomu Michal. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991, napouštění jezera o rozloze 29 hektarů s maximální hloubkou 5,6 metru skončilo v roce 2003.

Rekultivační jezera plánovaná v budoucnu:

Jezero Centrum u Litvínova by mělo vzniknout na místě lomu ČSA, kde se stále těží hnědé uhlí. Jeho plocha bude činit zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera. Hloubka bude dosahovat až 150 metrů. Podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, by napouštění jezera mohlo začít v letech 2027-2028.

Jezero Jiří-Družba na Sokolovsku má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. S rozlohou 1312 hektarů by mělo být největším rekultivačním jezerem v Česku.

Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060.

Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout po roce 2060.

Jezero Bílina má vzniknout v místě lomu, kde se má těžit až do roku 2050. Až tisícihektarové jezero by mohlo vzniknout kolem roku 2070.