Připomínáme: Hlaste se o 104 milionů z Norských fondů

Norské fondy nabízí miliony na ozelenění zastavěné krajiny. Žádosti o podporu mohou podávat všechny právnické osoby od 12. srpna do 30. října 2020. Prostředky z dotační výzvy „Bergen“ pomohou městům lépe zvládat extrémy počasí, udržet vláhu v krajině a celkově zkvalitnit život svých obyvatel. Žádosti o podporu mohou podávat všechny právnické osoby od 12. srpna do 30. října 2020. Informoval o tom portál tzb-info.cz.

„Kolísání úhrnů i rozložení srážek, změna průměrných a extrémních teplot a další dopady změny klimatu se více či méně promítají do všech oblastí našeho života. S projevy klimatické změny nelze bojovat, lze se jim však přizpůsobit, minimalizovat škody a maximalizovat přínosy. V České republice, kde míra urbanizace dosahuje až 75 procent, je o to důležitější co nejrychleji přistoupit k přírodě blízkým opatřením, která pomáhají naše města na změnu klimatu adaptovat a současně život ve městě v řadě ohledů zkvalitnit. Voda a zeleň jsou dva základní prvky, jež vytváří kvalitní a zdravé prostředí pro život. Náš norský program je v tomto ohledu díky až 90procentní dotační podpoře pro samosprávy přínosným finančním nástrojem,“ řekl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Prostřednictvím Fondů EHP a Norska přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Příjemci finanční podpory jsou země střední, východní a jižní Evropy. Právě velký důraz na sdílení a výměnu zkušeností mezi donory a příjemci grantů je důležitý aspekt, kterým se tyto fondy liší od fondů EU.

Česká republika je příjemcem těchto fondů od roku 2004, kdy vstoupila do Evropské unie a tím také do Evropského hospodářského prostoru, který je dohodou mezi EU a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Od roku 2004 podpořily Fondy EHP a Norska v České republice přes 1 000 zajímavých projektů za více než 6 miliard korun. Aktuálně je Česká republika pátým největším příjemcem, a to po Polsku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku.