Pardubický kraj: Na přípravu protipovodňových staveb každoročně 1,5 milionu

Řadu míst v České republice v posledních týdnech postihly bleskové povodně. Voda vzala život několika lidem, hasiči museli vyjíždět k tisícům zásahů, obce a města sčítají škody. Redakci vodarenstvi.cz zajímalo, které události byly na území jednotlivých krajů nejničivější, co dělají kraje v oblasti prevence, nebo kolik finančních prostředků investují do protipovodňových opatření. Za Pardubický kraj odpovídal radní pro oblast životního prostředí, zemědělství a venkova Václav Kroutil.

Jak je kraj v obecné rovině připraven na bleskové povodně?

Připravit se na bleskové povodně je v podstatě možné pouze prostřednictvím organizačních opatření. V  případě, že složky integrovaného záchranného systému předají určeným členům povodňové komise kraje výstrahu na extrémní, resp. vysoký stupeň ohrožení dešťovými srážkami s  výskytem na území kraje, je aktivace členů povodňové komise na uvážení a rozhodnutí předsedy komise. Povodňová komise kraje následně spolupracuje při provádění záchranných prací se všemi složkami IZS a s PK  ORP.

Která z takových událostí napáchala v historii kraje největší škody, co se od té doby změnilo v oblasti preventivních opatření?

 V minulých letech došlo několikrát na území kraje ke vzniku bleskových povodní, a to téměř na všech územích (např. Litomyšl, Vysoké Mýto, Hlinsko, Chrudim, Pardubice, Polička, Moravská Třebová, Králíky, Žamberk, Svitavy a Česká Třebová). Ke vzniku nejvyšších škod při bleskových povodních došlo v závislosti na úhrnu srážek a délce jejího trvání ve vazbě na konfiguraci terénu, kapacitě koryt toků, možnosti transformace povodňových průtoků v nádržích, poldrech apod.

Mezi obce postižené bleskovými povodněmi patřily například obec Voděrady, Svratouch, Džbánov, Pustina, Chrudim, Slatiňany, Rabštejnská Lhota, Rozhovice, Luže, Krouna, Otradov, Hrochův Týnec, Chroustovice, Čankovice, Úhřetice, Úhřetická Lhota, Třebovice, Opatov, nově také Vápenný Podol, Hrbokov, Heřmanův Městec, Klešice, Morašice a další.  Povodňové škody se pohybovaly maximálně v řádech milionů.

Preventivní opatření zahrnují vybudování protipovodňových staveb, jako jsou ochranné hráze (například Žamberk, Choceň, Hylváty, Dvakačovice, Vejvanovice, Hrochův Týnec a Čankovice), výstavba poldrů (poldry na Králicku, Svitavsku, Holicku, Moravsko-Třebovsku, Lanškrounsku, připravuje se výstavba poldru v Kutříně), navýšení retenčních objemů u stávajících vodních děl (například rybník Hvězda).

Mezi systémová opatření lze zahrnout způsob zemědělského obhospodařování pozemků, realizace protierozní opatření, jako jsou rozdělení pozemků, provádění průlehů a zasakovacích pásů, apod.

 Jak fungují protipovodňové systémy v kraji?

 Za protipovodňový systém lze považovat technické ochranné prvky, tedy i mobilní přenosná zařízení, které jsou doplněním ochranných zdí a hrází (o jejich užití v případě potřeby rozhodují jednotlivé Pk obcí), rovněž tak hlásné a varovné systémy (ty byly v poslední době realizovány jednotlivými obcemi s využitím dotačních prostředků se SFŽP).

Jak často probíhají na území kraje protipovodňová cvičení?

K přípravě na zvládání povodňových situací byla na území Pardubického kraje krajským úřadem organizována povodňová cvičení v roce 2007, 2009 a 2014.

 V jakých intervalech se na území kraje investuje do protipovodňových opatření?

Protipovodňová opatření jsou průběžně realizována správci povodí anebo toků – tedy Povodím Labe, Povodím Moravy anebo podnikem Lesy České republiky (v menší míře i obcemi) i za přispění Pardubického kraje (finanční prostředky z rozpočtu kraje jsou poskytovány pouze na přípravné projektové práce).  Realizace protipovodňových opatření je odvislá nejenom na možnostech čerpání dotací z národních, případně i evropských dotačních programů, ale především na získání práva stavby (odkupy pozemků, zřízení služebnosti k pozemkům, v krajním případě vyvlastněním pozemků, dotčených stavbou).

Probíhají protipovodňové investice v současnosti, popřípadě připravuje kraj do této oblasti uvolnit další prostředky?

Jak už bylo uvedeno, investice probíhají průběžně – kraj není tím, kdo určuje priority ani průběh realizace stavby (i když v případě přípravy stavby poldru Krounka, Kutřín, výstavba poldru kraj úzce spolupracoval s investorem stavby a na přípravné práce přispěl částkou 2 miliony). Doposud je v rozpočtu kraje každoročně na přípravu protipovodňových staveb alokována částka 1,5 milionu. Ta může být v opodstatněném případě navýšena. Je více než jasné, že tato stavba znovu ukázala svoji potřebnost. Ale trvalo bohužel řadu let, než se správci povodí podařilo zajistit všechna potřebná povolení a souhlasy. A my jako zástupci kraje jsme se jim snažili být maximálně nápomocni.